Je bydlení v Lanškrouně dobrou destinací pro mladého ornitologa?

Určitě ano, ale třeba na jižní Moravu, kde žije řada velmi zajímavých druhů, to samozřejmě nemá. Ale Lanškrounsko samo o sobě je ornitologicky přesto velmi zajímavé. 

Je na žichlínských poldrech zajímavé právě to, že lokalita vznikla teprve nedávno a hnízdí tu tak druhy, které by se jinde neobjevily?

Určitě, já se domnívám, že z těch druhů, které tam hnízdí, jsou nejzajímavější hýl rudý a slavík modráček. Oba druhy se šíří republikou až v posledních desetiletí. Ukazuje se, že tamní biotop je pro ně ideální. Dneska jsem prováděl mapování právě hýlů rudých a napočítal jsem až šest zpívajících samců, což svědčí o síle místní populace. Poldr využívá k hnízdění i celá řada dalších druhů, převážně pěvců. Tato lokalita ptákům vyhovuje, není zde prováděno, až na kosení luk, prakticky žádné hospodaření a nepoužívá se zde chemie, takže se tam stahují i z okolní zemědělské krajiny.

Kdo tě k tomuhle koníčku přivedl a není to rodinná tradice?

Vůbec to není rodinná tradice. Ptáci a obecně příroda, to mě zajímalo, ale až na střední škole jsme na praxe dostali učitele ornitologa, který nás bral do přírody, a mě to velmi zajímalo a měl jsem vždycky spoustu otázek. Když jsem si vybíral téma maturitní práce, chtěl jsem od něho pomoc a on mi navrhl, ať začnu pravidelně chodit na lanškrounské rybníky a začnu to tam mapovat. Předvídal, že by z toho mohly být zajímavé výsledky. Až tehdy jsem se začal věnovat ornitologii do hloubky. Potkával jsem tam také další ornitology a ti mě začali brát s sebou na výpravy a můj koníček se tak pěkně rozvinul.

Znamená to, že v Lanškrouně existuje organizovaná ornitologická skupina?

Asi ne. Přímo odsud znám jen pány Hampla a Růžičku z Dolní Čermné, ale s nimi nejsem v bližším kontaktu.

Vystudoval jsi obor chov exotických zvířat v Litomyšli. Byl pro tebe tento obor jasná volba?

Zvažoval jsem lanškrounskou zemědělku, ale přemýšlel jsem i o škole v Šumperku, která má obor ekologie. Nakonec jsem se ale rozhodl pro Litomyšl.

Po této škole bys nemusel mít velký problém najít si místo někde v zoologické zahradě jako ošetřovatel. Je to tvůj cíl, nebo budeš chtít pokračovat na vysoké škole?

Já směřuji do Hradce Králové na studium učitelství biologie a dějepisu.

V rámci střední školy jsi pracoval na SOČCE, se svou ornitologickou studií ptactva lanškrounských rybníků jsi postoupil do národního kola. Jak se ti dařilo na republikové úrovni?

To teprve proběhne příští týden. Je tam ještě jeden student s podobnou prací, ale zpracovával jinou lokalitu. Takže se teprve uvidí, jak uspěju. Bude tam určitě velká konkurence. Když jsem viděl jeho prezentaci, tak se obávám, že mě převyšuje a budu na tom muset ještě zapracovat.

Jak jsi získával data pro svou práci?

Abych měl ustálený seznam druhů, které se zde vyskytují, tak jsem mapoval během celého roku 2020. Jen díky tomu lze zaznamenat i druhy, které se zde zastavují jen během podzimního nebo jarního tahu. V práci jsem ale i nadále pokračoval i během roku 2021 a letos. Takže každý týden dál procházím linii několika bodů, kterou jsem si vytyčil pro svou maturitní práci.

Při monitoringu nejen pozoruji, ale současně i poslouchám, protože některé druhy člověk má jen malou šanci spatřit. Všechno se následně zapisuje. Pravdou je, že jsem se to učil až během sběru dat do maturitní práce a je to docela komplikované, protože v ptačí říši platí, že řada druhů se navzájem napodobuje. Teď, po skoro už třech letech, si ale troufám říci, že ptáky dokážu celkem spolehlivě rozlišit i podle jejich hlasu.

Který z druhů dokáže nejvíce mást svým zpěvem?

Hodně druhů rádo improvizuje, ale většinou ve zpěvu používají nějaký vlastní tón, podle kterého se prozradí. Třeba drozd zpěvný si zpívá úplně, co chce, ale dělá to, že melodii vždy 2x za sebou opakuje, podle toho se pozná. Největší potvory jsou v tomto ohledu sýkory, ty mají svůj typický zpěv, ale dokáží i různě imitovat a vymýšlet si různé zvuky, které nedodržují žádná pravidla a to dokáže zmást i zkušenější ornitology, než jsem já.

Pomohlo v roce 2020 to, že byl lockdown a nechodilo se do školy?

Určitě jsem měl na práci více času. Podle metodiky jsem měl chodit pozorovat ptáky jednou za týden, ale chodil jsem častěji, a když jsem zjistil druh, který se neobjevil v kontrolní dny, v práci jsem ho také zmínil. I když bez čísla, protože nespadal do pravidelných intervalů. Krom toho jsem hodně času trávil na poldru u Žichlínku, kde jsem si mohl zcela svobodně fotit a pozorovat.

Mimochodem, lidé se podle preference aktivit během denní doby rozlišují na sovy a skřivany. Vzhledem k tomu, že za ptáky se musí hodně brzo, jsi oním skřivanem?

Asi ano, protože ideální je být na lokalitě už ráno za svítání. Ptáci totiž začínají se zpěvem už brzo před rozbřeskem. Dneska jsem třeba vyrážel v pět ráno. Bylo to trochu přemlouvání, ale v létě to jinak nejde. Na podzim nebo v zimě stačí později.

Která lokalita a rybník z těch Lanškrounských je pro ptactvo nejpřitažlivější a liší se od sebe ptačí osádky jednotlivých rybníků?

Já myslím, že nejlepší jsou Dlouhý a Olšový. Je to asi jejich rozlohou, ale i proto, že jsou více v otevřené krajině a tudíž jsou pro ptáky, kteří jen proletují mnohem přitažlivější. Ptáci obecně dávají přednost otevřené krajině a vodním plochám v ní. Na Slunečném rybníku proto tolik zajímavých druhů neuvidíme. I proto ty nejzajímavější druhy hnízdí okolo Dlouhého rybníka.

Co zajímavého jsi zjistil o ptačích druzích na lanškrounských rybnících?

Já mám výhodu, že mohu srovnávat svá pozorování a záznamy s prací pana Štancla, který dělal ornitologická pozorování na lanškrounských rybnících zhruba od šedesátých do osmdesátých let minulého století. Mohu tak konstatovat třeba to, jak některé druhy rapidně ubyly. Třeba konkrétně lyska černá. V práci se uvádí, že zde hnízdíla v desítkách párů a letos zde hnízdí jen jediný pár. Může za to asi nepříznivé vodohospodářství, díky kterému ptákům chybí dostatek přirozené potravy.

Zajímavým druhem, který dlouhá léta ubýval i u nás, byl bukáček malý. To je naše nejmenší volavka, dříve doslova běžný pták, který hnízdil na většině vhodných rybníků. Velikostí se blíží holubovi a osídluje rákosiny. Do cca přelomu tisíciletí mizel z přírody a hnízdil už jen v některých oblastech republiky. Odhaduje se, že to souviselo se změnou hospodaření na rybnících. Pak ale jeho populace začaly znovu růst a šířit se. To se týká i Lanškrounska, kde jsem v roce 2020 pozoroval pár. Každopádně tu byl velký mnohaletý propad populační křivky, který mohl souviset s bagrováním rybníků a likvidací rákosin.

I jiné druhy přibývají. Objevil jsem i nový druh pro celé Lanškrounsko. Jde třeba o kormorána malého, který nikdy nebyl zaznamenán. Pozoroval jsem tu na konci léta 2020 mladého jedince. Obecně byl ten rok v Pardubickém kraji pozorován už jen jednou a to na Svitavsku. Letos se relativně velká populace rozšířila do České republiky z Rakouska z Neziderského jezera. Jde o cca 100 jedinců, kteří přiletěli na Nové Mlýny na jižní Moravě. Takže se třeba můžeme těšit na častější zálety kormoránů malých i sem do východních Čech.

Obecně lze konstatovat, že zde přibylo rybožravých ptáků, což lze přisoudit vzrůstající zarybněnosti rybníků a větší potravní nabídce. To se týká třeba racků bělohlavých, volavek i morčáků velkých.

Dalším rostoucím druhem je hýl rudý. Který se k nám šíří v posledních desetiletích.

Moudivláček lužní

Slavík modráček

Vodouš bahenní

Kormoráni velcí jsou v některých oblastech se silnými populacemi pohromou pro rybí osádky. Platí to i o kormoránech malých?

To nedokážu posoudit, ale druh je to výrazně menší, takže se živí i drobnějšími druhy ryb a nepředpokládal bych větší potíže.

Které další zajímavé druhy jsi zaznamenal?

Přímo tady v Lanškrouně jsem zaznamenal slavíka modráčka, kterého zde přede mnou nikdo nepozoroval, ale domnívám se, že to může být proto, že na polderu v Žichlínku je skutečně silná populace, a tak se může šířit do vhodných biotopů odtamtud. Pozoroval jsem tu i tři druhy rybáků: černého, bahenního a velkozobého. Ten posledně jmenovaný je nejzajímavější a jde o raritní pozorování vzácného druhu.

Hodně se v posledních letech diskutovalo okolo ochraně chřástalů polních, hnízdí tady i tento druh?

Tento pták dává přednost loukám a polím a je zde celkem hojný. Obdobně i chřástal vodní je celkem běžný pták a početně tady hnízdí. Tento druh se projevuje kvičivými zvuky, že si člověk může myslet, že jde o prase. Loni jsem na poldru v Žichlínku zaznamenal i chřástala kropenatého. Ten vydává zvuky, které připomínají švihání bičem. To mě vzhledem k tomu, že jde o vzácný druh, velmi potěšilo. Šlo o volání samce, takže nelze vyloučit, že zde může i hnízdit. Uvidíme.

Je specifické Lanškrounsko i výskytem dravců?

Širší okolí je zajímavé, protože dravci obecně mají velmi široký rádius, kde se pohybují, poštolky a káňata jsou tu běžně. V minulých letech tu hnízdili luňáci červení, bylo to dál od Lanškrouna, ale zalétávali sem. Samice byla značená vysílačkou, takže se přesně vědělo, kam létá, kde loví a řada dalších informací. Letos se nevrátila a podle vysílačky se pohybuje někde v Polsku. Zalétává sem i největší druh orla, orel mořský z Opatova, kde hnízdí. Pozoroval jsem ho v Žichlínku při letu, jestli tady ale loví, nevím, neviděl jsem to.

Často tady potkávám prolétat ledňáčky. Hnízdí v okolí rybníků?

Myslím si, že určitě ano, ale dohledat hnízdo by dalo hodně práce. Já se o to nepokusil. Hnízdí v norách, ale protože se zde vyskytuje několik kusů, lze předpokládat výskyt hnízdních párů.

Jsou tvá zjištění z hlediska biodiverzity a ekologie spíše pozitivní, nebo naopak nemáš pro Lanškrouňáky dobré zprávy?

Hodně záleží druh od druhu, jak už jsem popisoval. Celkově se to špatně posuzuje, ale pokud bude člověk pozorný, vnímavý a trpělivý, může u nás pozorovat řadu zajímavých ptačích druhů.

Existuje řada druhů, které žijí vysloveně mimo zájem lidí, jsou to často drobnější, svým zjevem „nezajímaví“ ptáci, třeba budníčci. Je některý z nich pro Lanškrounsko typický?

Nejedná se jen o budníčky, ale i řadu druhů pěnic, rákosníků, cvrčilek a podobně. Tihle drobní hnědí ptáci mají mezi ornitology přezdívku úhápéčka. Univerzální hnědí ptáci.

Takže jako univerzální hnědá omáčka, kterou známe ze školních jídelen! (smích)

Přesně tak a tihle ptáci jsou přehlížení a ornitologové je identifikují převážně podle zpěvu, protože žijí skrytým způsobem života v houštinách. Lidem může být zpěv povědomý, protože ho často slýchají, ale většinou netuší, co je to za druh. Díky své podobnosti se pro laickou veřejnost špatně rozlišují, ale protože jsou to většinou hmyzožraví ptáci, mají v ekosystémech důležitou roli.

Vypuštěný Krátký rybník velmi významně loni ožil a určitě přinesl vhodná a zajímavá místa i pro hnízdění ptáků. Co zajímavého jsi tam pozoroval?

Minulý rok tam hnízdily dva páry kulíků říčních, to je malý druh bahňáka. On využívá k hnízdění polní louže, vlhké louky nebo vypuštěné rybníky, které jsou pro ně ideální lokalitou. Dokonce tu vyhnízdil dvakrát za sebou, tak šlo pozorovat jak čerstvě vylíhlá mláďata, tak i ta odrostlá. To mě moc bavilo, protože jinak v u Lanškrounských rybníků tenhle pták nemá moc podmínek k zahnízdění.

Teď trochu odbočím. Jak se díváš na krmení kachen?

Pro ten druh to není dobré už z hlediska trávicího systému, protože jejich trakt na to není uzpůsobený. Možná si na to za ta léta ptáci už částečně zvykli, ale neprospívá jim to. U městských rybníků, kde lidé kachny krmí, jsou ptáci až otravní ztrátou plachosti, ale třeba na poldrech v Žichlínku jsou kachny divoké velmi plaché a odlítávají, když mě vidí už na vzdálenost 100 metrů. Dílem je to i díky tomu, že mnohé populace jsou uměle chované a vypouštěné do přírody čistě jako lovná zvířata pro myslivce. Tito ptáci jsou ale uvyklí na přítomnost lidí a s divokými populacemi nemají mnoho společného.

Které další druhy kachen tady na rybnících mohu krom kachny divoké pozorovat?

Tady je to hlavně polák velký a polák chocholačka. Chocholačka u nás i každoročně hnízdí. Hnízdí tu i kopřivka obecná, málo nápadný druh, připomínající samici kachny divoké. Na jarním tahu se tu pravidelně objevují čírky obecné i modré a také lžičáci pestří. V roce 2020 jsem viděl i morčáky velké a prostřední. Z hus to byla husa velká nebo husice nilská.

Je současné využívání oblasti Lanškrounských rybníků intenzivní turistikou v zásadním konfliktu s ptačími populacemi?

To je hodně individuální, druh od druhu. Ty citlivé, které potřebují klid, se tu nevyskytují. Jiným to nevadí, nebo hnízdí v lokalitách, které jsou málo dotčené. Třeba u bukáčka malého, který zde v roce 2020 pravděpodobně hnízdil, mohlo být rušení větším problémem. Ale ptáci jsou i docela přizpůsobiví a dokáží se na lidské vlivy adaptovat.

Dalo by se nějak místním ptačím populacím pomoci?

Pomoci se dá leckdy velmi jednoduše, třeba jiřičkám tím, že se nebudou shazovat jejich hnízda. Rorýsi hnízdí ve štěrbinách domů a při zateplování o svá hnízdiště přichází, i to se dá řešit tak, aby mohli hnízdit. Kavky hnízdí v komínech i jiných místech na střechách. Já chápu, že je to hlučný ukřičený pták, ale dá se to brát i pozitivně jako příležitost pro pozorování. Čápům se dá pomoci přípravou hnízdní podložky. Dávám návrh do participativního rozpočtu, aby se u lanškrounských rybníků postavil sloup s hnízdní podložkou. Věřím tomu, že by se hnízdištěm čápa bílého oživila místní avifauna. Určitě budu rád, když mě spoluobčané v hlasování podpoří.

František Teichmann, foto autor a archiv J. Hajzlera