S jakými pocity úřad opouštíte?

Úřad opouštím, protože již po pěti letech na sobě pociťuji jistý syndrom vyhoření. Jsem velmi rád za tuto sebereflexi, kterou v sobě mám. Bylo by pohodlné se ještě dva, tři, čtyři roky nechat takříkajíc vést na vlně, ale to není můj případ. Nemám v sobě už ani vnitřní sílu věci dál posunovat a raději volím tuto cestu, která se mi jeví jako férová i vůči lidem, kteří se mnou na úřadě spolupracují. Férové je to i vůči Lanškrounu, který si zaslouží někoho, kdo přijde s novým elánem. 

Z druhé strany mám i příjemný pocit ze strany lidí, se kterými na úřadě spolupracuji, ze strany svých podřízených. Teď, když jsem jim to oznámil, tak mi od nich chodí velmi hezké a kladné reakce.

Neměla svůj vliv na váš odchod i kritika vaší práce ze strany radního Hynka Brýdla, která zaznívala i na zastupitelstvu?

Svůj vliv to má jen částečně. On má zcela odlišný způsob vnímání světa od toho mého. Mezi těmito je obrovský oceán. Já si dokonce myslím, že právě on má obrovský dar vyjadřování, ale používá ho špatně a pro špatné věci. Myslím, že se tím může i osobně trápit, ale nejsem oprávněn někoho takto hodnotit. Mezi námi to není o sporu, ale více o jiném názoru. Já obecně mám rád, když lidé spíše naději umí dávat, než když ji berou.

Na můj odchod mělo ale vliv i mnoho jiných důvodů, ale zřejmě zmíněný syndrom vyhoření byl tím nejvýznamnějším, a proto jsem také došel k takovému rozhodnutí.

Opozice byla vůči vám kritická. Kritický jsem byl vůči vám mediálně i já. Nevím, jestli mé shrnutí nebude příliš zjednodušující, ale podle mě šlo v řadě případů o míru vaší loajality vůči vedení města. Na veřejnosti to totiž často dělalo dojem, že nejste apolitický nestranný úředník, ale spíše člen vládnoucí koalice. Nedíváte se na to zpětně jako na chybu?

Já osobně jsem na to hrdý a loajalitu zaměstnance vůči zaměstnavateli ctím. Považuji ji za dobrou vlastnost. Máte ale pravdu a tady v Lanškrouně to může být významnější než jinde, že člověka může někdo z takové věci jako je absence absolutní nestrannosti nařknout. Ta hranice je totiž velmi nezřetelná. Částečně některé kroky jako chybu vnímám. Mohl bych se k nim i konkrétně vyjádřit. Opozice mi třeba vytýkala kauzu s petičními archy. Ač to pro mě nakonec skončilo dobře a soud rozhodl, že jsem postupoval v souladu se zákonem, považuji s ohledem na další vývoj své vyjádření, resp. pouhou odpověď na dotaz pro novináře za nešťastné. Zablokovalo to následně spolupráci mezi mnou a lidmi z opozice, kterých si nota bene i za to, co v životě dokázali, velmi vážím.

Beru to asi tak, že primárně jsem za svou loajalitu vůči starostovi i za jeho důvěru vůči mně hrdý. Tajemník by měl být vůči vedení loajální, ale neměl by se pouštět do žádných politických půtek. V reálu to ale vždy nejde, tajemník se do toho dostane chtě nechtě a často je mezi dvěma mlýnskými kameny.

Před dvěma lety skončil v městských lesích pan Bureš. Městské lesy znovu nemají správce ani odborného lesního hospodáře a v lesích se už třetí zimu za sebou netěží. Přitom je zimní těžba pro zdraví lesa klíčová. Shoduji se s opozicí, že tato změna byla nepřipravená, zbrklá a ve výsledku pro městské lesy neprospěšná a to nejen ekonomicky, ale i z hlediska přístupu k porostu a nastolenému hospodářskému stylu. Protože to byla vámi naplánovaná organizační změna, nezdá se vám, že i tohle byla jedna z vašich chyb?

Musím vás opravit v tom, že rozhodnutí o této změně neudělal tajemník.

To znamená, že to nebyla vaše iniciativa?

Ne, to netvrdím, předložil jsem radě města konkrétní návrh, a rada je kompetentní v tom, aby určila, jak má vypadat organizační struktura na městském úřadě, což také následně učinila. Tím se nechci zříkat jakékoliv odpovědnosti, protože chápu váš pohled na věc i ten názor. Ta věc je velmi složitá i z hlediska ekonomického a čísla byla bývalým správcem Ing. Burešem zveřejňována nepřesně a neúplně. V současnosti máme k dispozici posudek pana Šmahela, kde je uvedeno, že náklady na těžbu a přibližování byly dříve za hospodaření pana Bureše stejné jako dnes, ne-li vyšší. Nechci to ale jednoznačně tvrdit, protože to nemám dostatečně rozklíčované. Možná se to uvidí až za nějaký čas, ale osobně si myslím, že v budoucnu se ukáže, že to byla změna pozitivním směrem. Z toho, co nakonec vyplynulo po odchodu Ing. Bureše, si zpětně neumím představit, že by takto fungoval jakýkoliv jiný úředník. Pan Bureš nedodržoval pravidla, ke kterým se zavázal. Na úřadě platily vnitřní předpisy a směrnice, např. že všechny smlouvy musí schvalovat rada a musí je podepisovat starosta, musí se evidovat do spisové služby tak, aby byly v budoucnu k dohledání, což Ing. Bureš absolutně nedodržoval. Vznikl z toho veliký problém, protože nyní v archivech nic neexistuje. Dokáži si představit, že by takto možná pracoval nějaký externista, na kterého by tato pravidla nedopadala, ale to nebyl případ pana Ing. Bureše a on měl dodržovat to, co všichni ostatní.

Já si myslím, že město je na tom z hlediska obchodní činnosti v lesích za rok 2020 velmi dobře, určitě z toho bude během krátké doby nějaký souhrnný výsledek. Město prodávalo dřevo za opravdu velmi dobré ceny, lepší než byl celorepublikový průměr. Nakonec jsme tam měli odborného lesního hospodáře Lesy ČR, pod jehož patronací správa probíhala. Osobně se domnívám, že tato věc chybou nebyla a šla správným směrem i vzhledem k lepší transparentnosti.

Vy nepovažujete za problematické, když je správce městského lesa zároveň šéfem a majitelem firmy, která tam zajištuje těžbu, prodej dříví a provádí pěstební práce? Z logiky věci to za transparentnější nemohu považovat.

Nabízí se srovnání, jak to probíhalo za pana Ing. Bureše.  Zadával těžbu stejně jako pan Vančura, prodával, nakupoval dřevo od města Štíty a zadával veškeré práce, aniž by o tom věděl kompetentní orgán  města a vlastně kdokoliv. Zároveň byl ale i odborným lesním hospodářem, který provádí kontrolní činnost. Ten posun byl tedy pozitivní. Nad panem Vančurou tam byl prvek odborného lesního hospodáře, který mu vymezoval, co a kde má těžit a kontroloval to po něm.

Tady vás ale musím opravit, protože zákon jednoznačně říká, že odborný lesní hospodář nemá nad správcem lesa kontrolní roli. Kontrolu má provádět majitel lesa. Vy jste už naznačil, že ekonomika v městských lesích dopadne za rok 2020 dobře. Máme tedy očekávat kladný výsledek, ač město počítá v rozpočtu se ztrátou?

To nejsem vůbec schopen říci. Pokud to porovnáme s okolními městy a vlastníky, tak na tom nebudeme výrazně hůř. Možná, že díky dobrému zpeněžení, na tom budeme lépe než ostatní vlastníci. V této situaci kůrovcové kalamity to nelze úplně takto hodnotit. Kdyby se správci nařídilo, aby těžil dřevo s vysokou hodnotou zpeněžení, tak by nebyl problém kladný výsledek vytvořit. Jde ale snad především o to, aby byl les zachován a nebyl zplundrován.

Říci, že jsme byli v roce 2015 300 tis. Kč v plusu, je velmi zavádějící věc, protože my jsme mohli být třeba 1 300 tis. Kč v plusu. To se dá teď velmi těžko určit.

Já si nepamatuji přesná čísla, ale v posledních letech, před změnou správy na konci roku 2018 vycházela ekonomika lesů v Lanškrouně v plusu právě okolo toho 1 až 1,3 milionu. Nerad bych se ale zasekl jen na otázce lesů. (Na téma lesů připravuji samostatný článek, v něm se vrátím i do roku 2015, kdy, ač se ze zisku z prodeje dřeva postavila Hláska na vrcholu Kypuše a investovalo do rekonstrukce cest a laviček, připutovalo do rozpočtu města stejně 1,1 mil. Kč – poznámka autora)

Opozice vám někdy vyčítala časté personální změny a odchody i schopných úředníků. Několikrát i na zastupitelstvu zaznělo, že úřad je v „rozkladu“.  Pravdou je, že z úřadu odešli někteří schopní zaměstnanci, ale současně se pyšnil tím, že získával ocenění přívětivého úřadu. Ale k otázce. Neměl jste pocit, že někteří úředníci odešli na základě tlaku, který na ně byl ať už ze strany vedení města nebo i vás vytvářen?

To si nemyslím, ba naopak se domnívám, že jsem byl výrazná hráz, která se snažila úředníky před tlakem na jejich činnost chránit.  Možná právě i tím vznikala jistá animozita mezi konkrétním členem rady města a mou osobou. Ono se lehce řekne, že je něco v rozkladu, když pro to není jediný důkaz. Pokud si někdo stěžoval, vždycky jsem chtěl vědět, koho se to týká, co se stalo a kdy se to stalo. Ale když vám odpoví, že to říkala jedna paní na ulici, pak to jsou samozřejmě argumenty, které nelze brát jako hodnověrné. V době největších pracovních migrací si naopak myslím, že úřad byl nejkompaktnější. Máte pravdu, že odešli někteří schopní lidé. Spočítal bych je na prstech jedné ruky, ale oni mnohdy odešli, protože sledovali svůj karierní postup a já jim naprosto rozumím a chápu je. Je dobře, když lidé kariérně rostou a nejsou na jednom místě dvacet let. To pak musí vyhoření zákonitě přijít.

Když poté přišla covidová doba, objevily se věci, se kterými se absolutně neztotožňuji a vždycky jsem říkal, že to přese mě neprojde ani náhodou. A to byly takové ty náznaky, že je třeba teď úřad zeštíhlovat, propustit nějaké procento lidí a některé agendy spojit, a to i na úkor komfortu občanů a podobně. Když se lidé nemají dobře, tak práce ve státní sféře je pevnější jistotou i pro celé rodiny. Především za ty schopné a pracovité, kteří neprovedli žádný průšvih, by se měl zaměstnavatel postavit. Já jsem přesvědčen, že jsem to dělal. Chodí mi zprávy od úředníků, kde mi děkují, že jsem se za ně do poslední chvíle bil. To jsou velmi pozitivní reakce. Když někdo tvrdí, že je něco v rozkladu a opět proto nemá důkazy nebo toho je dokonce sám strůjcem, tak bychom se na takové řeči neměli vůbec upínat. Procesy na úřadě byly nastavené velmi dobře historicky a není to jen mou zásluhou. Systém úřadu velmi dobře fungoval už za Honzy Šebrleho a jsem rád, že se zlepšoval i za mého působení. V roce 2020 jsme obhájili titul prvního místa v soutěži Přívětivý úřad Pardubického kraje. Já si za svými lidmi pevně stojím.

Dá se očekávat, že vaším odchodem se může znovu vrátit na stůl otázka zeštíhlování úřadu?

Bál bych se toho, ale rozhodně tím nechci strašit. Odvolávám se ale k tomu, co bylo řečeno na zastupitelstvu, že žádná taková diskuze nebude pokračovat. Na zasedání zastupitelstva jsem sdělil, že rada má pravomoc upravit organizační strukturu úřadu, a to na návrh tajemníka, ale že já v současné době žádné takové změny nedoporučím, krom případů, kdy konkrétní člověk bude sám např. odcházet do důchodu a jeho náplň práce by bylo poté možné teoreticky efektivně přerozdělit jinak. Na toto prohlášení však bylo zřetelně sděleno, že se žádné organizační změny nechystají a osobně tedy spoléhám a věřím v pravdivost těch slov. Částečně se tak vracím k doplnění odpovědi na Vaši třetí otázku, loajalita je správná, ale také má své hranice.

Prozradíte, kam z Lanškrouna míříte. Nemyslím konkrétně, ale jestli spíše do soukromé nebo státní sféry?

Nechám si to pro sebe, ať je to ještě tajemství. Od svých 40 let se neustále někam vracím, možná to bude blízko ke státní správě. Chci dělat to, co umím a to, co dělám dobře.

Na co jste přišel, že děláte dobře?

Mě baví práce s lidmi, nevím, jestli ji dělám úplně dobře, ale snad i ano. Prošel jsem si obrovským procesem změny, kdy jsem měl nejprve velmi rázný styl vedení a to jsem zásadně změnil a naopak se snažím lidi vtáhnout do rozhodovacích procesů a naslouchat jim. Za to jsem Lanškrounu vděčný. Rád bych se věnoval i právním věcem a pevně doufám, že mé příští působení bude v tomto ohledu velmi smysluplné.

František Teichmann, foto archiv J. Brandejse

 

Jaroslav Brandejs * 1975

Čtrnáct let působil u PČR na útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality jako vyšetřovatel. Od roku 2011 do roku 2015 pracoval pro MÚ Kostelec nad Orlicí na pozici tajemníka městského úřadu. V letech 2012 – 2016 byl zároveň advokátní koncipient. V roce 2016 zastával pozici vedoucího personálního oddělení UK fakulta sociálních věd. Od roku 2016 působil na MÚ Lanškroun jako tajemník.

Studia: v letech 2004 – 2009  vystudoval Západočeská univerzita v Plzni, Právnická fakulta – obor právo a právní věda. 2013 – 2014 – Cental Europien Management Institut Praha – titul MBA – specializace management. 2014 – 2015  Ústav práva Praha - titul LL.M. – specializace – pracovní právo.