Mnoho lidí možná neví, že Vaším velkým koníčkem bývalo divadlo. Pamatujeme si Vás v nezapomenutelné dvojroli „jezeďáka a průvodčího“ ve hře Bramborový den a pak především Charlieho Browna ve hře „Vo tom mi nemluv“. Stýská se Vám někdy po prknech, která znamenají svět?
Poměrně často, a především rád vzpomínám na dobu, kdy jsem hrál v divadle. Ať už z důvodu skvělé party lidí a nezapomenutelných zážitků anebo specifické atmosféry, kterou může člověk zažít pouze na jevišti. To se nikde jinde zažít nedá.
Přispělo divadlo nějak i ke zvládnutí Vaší současné profese?
Určité aspekty divadla lze využít na manažerských pozicích, ať už je to vystupování před lidmi, nebo třeba improvizace. To jsou věci, které vám spolu se zvládáním stresu, prací s hlasem i řečí těla divadlo určitě dá.
Do tehdejší společnosti INA, dnes Schaeffler jste nastoupil před třinácti roky, hned po absolvování ČVUT. Nebývá dnes zvykem, že se mladý člověk usadí hned v první firmě. Co vás v ní, mimochodem na celé řadě postů, drží?
Když jsem dostudoval ČVUT v Praze, tak jsem neměl v plánu jít do Lanškrouna. Na druhou stranu mi přišla nabídka ze strany tehdejší INY Lanškroun hodně zajímavá a atraktivnější než od jiných společností. A pak mi přijde Lanškroun skoro ideální pro výchovu dětí.
V naší firmě mě drží hned několik věcí, jako je například kultura, procesní přístup, který je hodně daný tím, že je to německý korporát. Je to bezesporu i mezinárodní přesah, možnost rozvoje a v neposlední řadě úžasná parta lidí.
Z pozice manažera kvality jste se vypracoval na ředitele Schaeffler Production CZ. Byla to čistě Vaše ambice, nebo jste byl na tento post doporučen díky svým třináctiletým zkušenostem, a směřoval jste na ředitelskou pozici cíleně a dlouhodobě?
Nebudu popírat, že jsem ambiciózní. Myslím, že to mám tak trochu v genech. Nebyla to z mé strany ale nějaká dlouhodobá strategie, něco v tom smyslu, do deseti let chci být na pozici té a té. Myslím, že jde vždy o kombinaci vícero faktorů. Především musíte chtít a pak to samozřejmě chce mít i trochu štěstí.
Ve chvíli, kdy ta nabídka přišla, tak jsem si udělal relativně jednoduchou rozvahu a příležitosti převážily nad riziky. To rozhodlo, proč do toho jít. Sám za sebe přiznávám, že jsem nechtěl, aby tu práci dělal člověk, který by nebyl odsud a neměl k Lanškrounu a našemu regionu vztah. I to byla jedna z mých motivací.
Když se člověk uchází o vedoucí post, bývá důležitá vize firmy do budoucnosti. Co zajímavého by se z vaší vize dalo vypíchnout v rozhovoru z hlediska budoucnosti firmy Schaeffler v Lanškrouně i ve Svitavách?
Mou výhodou bylo, že jsem ve firmě od roku 2011 a člověk si postupně načítal procesy i lidi a bylo pak snadnější přijít se smysluplnou vlastní vizí. V Lanškrouně to je jednoznačně vybudování špičkového jména nástrojárny v rámci skupiny Schaeffler. Na sériovém segmentu v Lanškrouně cílíme na produkty s vyšší přidanou hodnotou, což souvisí s nutným posílením technických kompetencí. Ve Svitavách je dlouhodobá strategie nastavena velmi pragmaticky, kdy vyrábíme produkty jak pro spalovací motory, tak nabíháme produkty pro elektromobily a hybridní pohony.
Velmi významně jste zasáhl do rozvoje lanškrounské nástrojárny i úspěšného projektu nového závodu ve Svitavách, kde se od roku 2017 vyrábí inteligentní třícestné ventily. Je o tyto výrobky stále velký zájem i po deseti letech od jejich zavedení?
Pokud se budeme bavit o sériové výrobě, pak hlavními produkty lanškrounského závodu jsou méně či více komplikované plastové komponenty. Pro představu vyrábíme okolo 1700 druhů produktů z více než padesáti druhů materiálu. Jedná se převáženě o katalogové díly s konstantní poptávkou. Svitavský závod je z pohledu produktového portfolia zaměřený na termoregulační moduly pro spalovací motory a nově i na chladící systémy pro elektromobily. Dává nám to dobrou stabilitu i proto, že ač nástup elektromobility není tak prudký, je velký zájem o hybridní auta, která mají spalovací motory, kde je potřeba mít chladící systém. V příštím roce proto začneme vyrábět nový termoregulační modul určený speciálně pro hybridní vozy.
Jak Schaeffler v České republice ovlivňuje aktuální neradostná situace německých automobilek?
Vzhledem k tomu, že dodáváme produkty převážně do automobilového průmyslu, stávající situace i nás ovlivňuje. Stejně tak jako řada velkých firem, ať už automobilek anebo Tier1 dodavatelů i Schaeffler musí reagovat na stávající vývoj v automobilovém průmyslu řadou opatření. Nicméně současný dopad na závody Lanškroun a Svitavy není zásadní.
Doménou závodu v Lanškrouně byla výroba složitých vstřikovacích forem na plastové odlitky a výroba nástrojů a složitých celků pro výrobu ložisek a odvětví automobilového průmyslu, které směřovaly jak do Německa, tak i do Francie, USA a dalších výrobních závodů Schaeffler. Změnilo se na tomto portfoliu něco?
Vstřikovací formy stále patří a věřím, že i budou patřit mezi hlavní produktové portfolio naší nástrojárny. Naše lanškrounská nástrojárna se řadí mezi tři největší v Evropě v rámci celého koncernu Schaeffler a tuto pozici chceme i do budoucna obhájit. Naším cílem je už zmíněný růst komplexnosti také u sériové výroby tak, aby se zde vyráběly složitější výrobky s vyšší přidanou hodnotou.
Je pro Schaeffler Česká republika přechod na elektromobilitu příležitostí?
Jednoznačně příležitostí a druhým dechem dodávám, že i výzvou. Je nutné reagovat na potřeby trhu a elektromobilita bude určitě jedním z významných odvětví automotive bez ohledu na to, jak rychlý bude její nástup v Evropě.
Současným průmyslovým trendem je nahrazování drahých fyzických prototypů těmi virtuálními, které však lze také virtuálně testovat. Další trendy jsou robotizace výroby a využití umělé inteligence. Jak moc se tyto moderní trendy uplatňují tady v Lanškrouně a ve Svitavách?
Z tohoto pohledu bych zmínil využití simulací při konstrukci mold – flow analýzy, která je pro nás poměrné zásadní. Ve výrobě samotné využíváme robotizaci a automatizaci v čím dál větší míře a nerad bych opomenul logistické procesy, které jsou z pohledu automatizace již v současné době na vysoké úrovni. Speciálně ve Svitavách je třeba páskování palet již kompletně automatizované.
Souvisí to i s tím, že svitavský závod je úplně nový, postavený na zelené louce, a tudíž je na tyto změny lépe předpřipravený?
Úplně jednoznačně. Svitavský závod byl postavený s vizí výroby termoregulačních modulů, což zjednodušeně řečeno znamená, že na jedné straně závodu přijíždí jednotlivé materiály, na což navazují výrobní procesy zpracování, vstřikování, předmontáž a montáž a na druhé straně navazuje balení a odjíždí hotové výrobky. Nasazení automatizačních procesů bylo logicky mnohem jednodušší.
Svitavský závod má také své vývojové a výzkumné pracoviště. Jaké aktuální projekty se zde řeší?
Ve svitavském závodě máme vývojové a výzkumné pracoviště, a dokonce i testovací centrum a oddělení výroby prototypů. To nám dává strategickou výhodu oproti čistě výrobním lokacím. V současné době se podílíme na vývoji chladících systémů pro chlazení baterií v elektromobilech a nové generace termoregulačních ventilů pro spalovací motory i hybridní auta. Většina projektů se tudíž týká této výroby, kterou už máme, nebo kterou plánujeme.
V říjnu se společnost Schaeffler spojila s firmou Vitesco Technologies. Cílem je stát se přední firmou v oblasti pohybových technologií. Představte nám blíž, o co v tomto spojení jde a jaký dopad to bude mít do budoucna.
Jedná se o strategické spojení dvou velkých společností, které se vzájemně doplnily svým produktovým portfoliem a mohou tak těžit ze vzájemných synergií. Schaeffler v ČR díky tomuto spojení zaměstnává v současné době přes 5000 zaměstnanců v 7 lokacích. Dopad do budoucna vidím výhradně pozitivní. Spolupráce posiluje naši vyjednávací pozici vůči zákazníkům, dodavatelům i obchodním partnerům.
S jakými středními a vysokými školami dnes společnost Schaeffler spolupracuje?
Spolupracujeme jak se středními odbornými učilišti v Lanškrouně, Svitavách a České Třebové, tak i s vysokými školami. Mezi hlavní partnery bych zařadil VUT v Brně a VŠB v Ostravě.
Jak ta spolupráce vypadá konkrétně?
Hlavní spolupráce je ve dvou rovinách, za prvé my jezdíme na vysoké školy přednášet o tom, co děláme a co umíme vyrábět a následně jim představujeme zajímavé příležitosti z hlediska jejich budoucího zaměstnání. Studenti pak získávají v našich závodech praxi nebo si můžou přivydělávat na brigádách. Pro žáky středních škol nabízíme placené praxe.
Chce se mně zeptat, co je v současnosti největším problémem v dnešní turbulentní době pro společnosti Schaeffler Česká republika, ale zeptám se jinak. Co je pro Vás největší výzvou?
Největší výzva bude samotná transformace v automobilového průmyslu, která vyžaduje držet stávající business pro spalovací motory profitabilní, zároveň musíte zajistit náběh nových produktů pro elektromobilitu, a to vše je zarámováno do jedné z hlavních filozofií Schaeffler – nulová chyba.
Není samotný termín „nulová chyba“ sám o sobě hodně stresující?
Jako bývalý kvalitář to beru jako cíl, ke kterému se chceme alespoň přiblížit, protože je to hodnota, kterou náš zákazník vyhledává a je ochoten si za ni připlatit.
Ředitelská pozice bývá náročná na čas, jak se Vám daří balancovat život s rodinou, dětmi, koníčky a třeba i sportem?
Naštěstí jsou oba mé koníčky, sport i vaření, hodně prorodinné, a tak lze takříkajíc vyřešit „dvě mouchy jednou ranou“. Tudíž když jdu sportovat, beru děti i ženu s sebou, a když vařím, tak také pro všechny a potěším celou rodinu. Zvládnutí rodiny je hodně o schopnosti nastavit si určitá pravidla a pak se vše dá lépe kombinovat dohromady. Ale že je to náročné na čas a někdy i psychiku, nebudu popírat.
František Teichmann, foto autor a archiv Vojtěcha Kráčmara
Ing. Vojtěch Kráčmar (1985)
Vystudoval Fakultu strojní ČVUT v Praze. Jeho specializací bylo výrobní inženýrství, konkrétně v oblasti výrobních technologií. V roce 2011 nastoupil do společnosti Schaeffler a několik let pracoval na různých pozicích souvisejících s kvalitou, a to jak z pohledu výroby, tak z pohledu dodavatele. V roce 2017 vedl oddělení kvality v závodě společnosti Schaeffler ve Svitavách v době, kdy společnost zahajovala výrobu nových typů termomodulů pro automobily. Během své profesní kariéry byl zodpovědný za nastavení systému řízení kvality podle mezinárodních norem IATF 16949. V roce 2020 bylo pod jeho vedením sloučeno oddělení kvality v obou výrobních závodech do jednoho útvaru za účelem efektivnějšího řízení a sdílení know-how.