Listy Lanškrounska byly od prvopočátku vůči tomuto konceptu kritické, ale vůbec to neznamenalo, že jsme nevnímali velkou potřebu řešení zázemí pro kulturu. Konec konců právě projekt KD cca 4 měsíce po konci patnáctiletého angažmá LL ve spolupráci s městem zažehl vizi internetových novin, které právě čtete. Na tomto webu je stále k dispozici řada dalších článků a informací v samostatné rubrice, která projekt Ateliéru 90 od začátku řešila. Kdo má zájem, může se do těchto informací začíst a nad nimi dodatečně zamyslet. Všechny klíčové námitky zůstávají platné a bohužel i obava z finanční náročnosti projektu se potvrdila a atakuje po započítání všech nákladů hranici 190 milionů Kč.
Já si dovolím pouze několik základních postřehů, ať už pozitivních nebo kritických.
Architektonický záměr působí v exteriéru velkoryse a je barevně zdařile sladěný. Budovu snad doplní časem i park, ale zatím jde jen o hudbu budoucnosti. Kombinace běleného dřeva, betonu, tónovaného skla a tmavě šedé podlahy v interiéru je příjemná i v detailu a v kombinaci s originálními světly zaujme. Masivní využití měkkého běleného smrku má však ten zádrhel, že na frekventovaných místech bude velmi rychle strádat a jemný povrch vezme brzy za své, což se začíná místy projevovat už po dvou dnech provozu.
Sál působí impozantně a dle mého laického názoru vyniká akustikou i výhledem na pódium. To má příjemnou šířku, ale odhaduji, že menší hloubka může být někdy problém. Pořád si zvykám na použití červené barvy, kompozičně se mi zdá, že je jí až moc, ale to je osobní estetický pocit. Barevně na mě přísálí i vstupní část působí přívětivěji. Pokud by sál měl sloužit především pro divadlo a koncerty, pak by to bylo fajn, ale v zimním období to mají být hlavně plesy, které budou plnit L´ART a z toho mám trochu obavy. Vycházím-li z faktu, že na plesech se běžně sejde okolo 500 lidí, bude velká část z nich sedět tak, že neuvidí na parket. To mají řešit přímé přenosy z hlavního sálu na velkoplošné obrazovky. Snad to bude ono. Dva poměrně malé bary budou pravděpodobně v permanentním obležení a obávám se, že zde nebude k hnutí. Obsluha baru pak nutně narazí na malé zázemí. Galerie v patře nabízí jen minimální možnosti pro výstavy výtvarného umění a také malý sál bude omezovat prostor bez zázemí pro kostýmy, kulisy nebo cokoliv dalšího.
Langrova vila opticky prokoukla, ale její vnitřní propojení s novostavbou i účelnost využití na mě působí rozpačitě. Funkčnost budovy je hodně dána její dispozicí a je zřejmé, že především historie limituje její současné možnosti. Spodní část bude sloužit pro kulturní centrum a catering. Patro nabízí komorní salónky pro hudbu a učebny. Největší salonek Rudolf vyniká restaurovanou podlahou, stropem i moderním svítidlem, které se mi vysloveně líbí. K čemu ale má a bude sloužit?
Sympatické na stavbě je, že se na ní podíleli také místní firmy a výtvarníci. Například skleněné plastiky od Andrei Staškové doplňují interiér o příjemný motiv mraků a zároveň rozptylují světlo. Na bronzovou plastiku od Petry Vlachyňské jsem byl hodně zvědavý a její nápad reliéfu s patrnými vrstevnicemi lanškrounské krajiny vtipně vtahuje návštěvníky do "hry." Otec a syn Šilarové mají doplnit vilu o dřevěné plastiky, ale na ty si ještě budeme muset počkat. Samotný název a logo se mi líbí a myslím, že ho celkem rychle vstřebá i veřejnost.
Mnohé problémy a otázky zůstávají dál v platnosti. KC bude spravovat stávající i nové prostory, což si vyžádá nemálo finančních prostředků, přitom se bude teprve hledat, co s nimi. To se týká i sálu na zámku a tamních prostor. Smutné by také bylo, kdyby mnohé plesy zůstaly v Žichlínku, protože se ukáže, že tamní sál nakonec slouží lépe a levněji než ten lanškrounský. S periferním umístěním kulturního domu mimo centrum nic nenaděláme. Jak bude sloužit nejlépe prověří budoucnost a rád napíšu, že moje obavy byly liché. L´ART stojí. Bude dobře, pokud se zaměstnancům KC podaří vdechnout mu život a maximálně využijí možnosti, které nabízí. Pomoci s tím ale musíme my Lanškrounští nejen tím, že budeme chodit na divadlo, koncerty i plesy, ale že budeme iniciativní a budeme přinášet nové podněty pro rozvoj kultury.
František Teichmann
