KDYŽ SI HOUBY A ROSTLINY POMÁHAJÍ
Prosadit se s biotechnologií ale nebylo vůbec snadné a vlastně to není snadné dodnes. Firma vyrábí bioprodukty, které obsahují živá vlákna a spory hub. Ty se po aplikaci ke kořenům rostlin začnou ve vlhku rozrůstat a pozitivně ovlivňují jejich další život. Tento vzájemně prospěšný vztah rostlin a hub se v učebnicích nazývá mykorhizní symbióza. Efekt bývá tím větší, čím složitější rostlina podmínky má, každopádně efekt je to většinou pozvolný a dostavuje se v řádu týdnů až měsíců. A v tom je do jisté míry úskalí podnikání, protože žijeme v době, kdy chceme vidět efekt rychle a to umí zajistit jen tradiční přípravky na bázi chemických hnojiv nebo přípravků. I tento fakt doplnil zkušeností z počátku podnikání Petr Kotyza: „Přes jednu velkou zahraniční firmu jsme se dostali k zakládání čajových plantáží v Keni. Snažili jsme se je přesvědčit, aby vyzkoušeli mykorhizu. Moc tomu nevěřili, ale nakonec souhlasili a oni našim výrobkem naočkovali asi hektar čajovníku. První dva roky říkali, hele, to roste úplně stejně jako to ostatní. Jenže třetí rok přišla katastrofální sucha a velká část konvenčních plantáží uschla nebo byla zcela zdecimovaná, s výjimkou toho jednoho hektaru, kde čajovník rostl dál úplně normálně. To je přesvědčilo.“
Arbuskulární mykorhiza v kořeni kukuřice - foto: RNDr. A. Latr
Plodnice lakovky s myceliem (podhoubím) u sazenice borovice
I to ukazuje, v čem je kouzlo těchto přípravků. „Za ideálních podmínek, dostatku zálivky i živin se naše produkty neuplatňují tolik, jako když něco z toho chybí. Třeba pravidelná zálivka nebo je horší dostupnost živin na méně kvalitních půdách. Hodně je pak efekt znát ve vysloveně kritických podmínkách, jako jsou zasolené, alkalické nebo suché půdy. Mykorhiza se také uplatňuje v místech s ekologickou zátěží s vysokým výskytem těžkých kovů, což představují třeba výsypky. Tam mají rostliny těžkou pozici samy o sobě a ten partner, v našem případě houba, jim pomůže se uchytit a obstát,“ vysvětluje RNDr. Aleš Látr, šéf vědeckého oddělení firmy Symbiom a dodává, že to tak bylo od nepaměti už v dobách, kdy rostliny začaly opouštět vodní prostředí a snažily se uchytit na tehdy nehostinné souši.
Aktuální doba nás intenzivně informuje o všech možných vlivech chemických prostředků na naše zdraví a začínáme si uvědomovat, třeba na vlastní zahrádce, že chceme pěstovat potraviny tradičně a bez chemie, která chtě nechtě zůstává součástí potravin ve formě reziduí. Výrobky firmy Symbiom nejsou zázračné, ale mohou významným způsobem přispět k výrobě zdravých potravin, lepším výnosům, odolnosti rostlin vůči suchu a konečně i našemu zdraví. RNDr. Aleš Látr hovoří i o navýšení sekundárních metabolitů rostlin, což zní poněkud složitě, jde ale o obsah zajímavých a účinných látek, jako je třeba vitamín C, nebo jsou to látky na bázi silic a aromatických látek, které nevylepšují jen chuť, ale podporují třeba naše trávení.
VÝROBA SYMBIVITU
Živá banka hub firmy Symbiom
Houby, které obsahuje produkt Symbivit, se pěstují na kořenech kukuřice a jetele
Zde se Symbivit balí do nejmenších balíčlů, než zamíří k zákazníkům
Firma produkuje celkem tři základní řady výrobků podle typu mykorhizy, která se v nich využívá. Jeden z nedůležitějších výrobků firmy představuje produkt Symbivit. Ten je velmi univerzální a hodí se pro cca 80% všech rostlin. Vyrábí se v několika verzích a doporučuje se k ošetření mnoha zahradních rostlin od keřů, stromů až po růže, muškáty, rajčata a papriky. Nejvhodnější aplikace je hned při výsadbě, ale doplnit se dá i kdykoliv během vegetace, jen je důležité dostat přípravek ke kořenům. Výroba Symbivitu probíhá v nádobách naplněných zeolitem. Jde o horninu, která pochází ze Slovenska a má specifickou schopnost vázat na sebe vlhkost i minerální látky. Zároveň umožňuje i efektivní růst podhoubí, které se rozrůstá na kořenech pěstovaných rostlin. V případě Symbivitu se využívá jetel a kukuřice. Houba od jara do podzimu kolonizuje kořeny rostlin, rozrůstá se v substrátu zeolitu a postupně tvoří spory. Celý proces probíhá od března do října. Pak se jednotlivé nádoby se zeolitem i napěstovanou houbou vysuší, přidají se nasušené a rozdrcené kořeny jetele i kukuřice a produkt se nasáčkuje podle hmotnosti. Součástí je i kontrola množství spor v jednotlivých kontejnerech. „Rozdíl v množství houby může být poměrně významný, takže většinou se míchá substrát z několika kontejnerů dohromady“, vysvětluje mi Aleš Látr a pokračuje: „Další klíčový výrobek je tekutý Ectovit, vhodný k výsadbě lesních dřevin jako jsou smrky, borovice, jedle, duby a buky. Rhodovit je pak vhodný pro vřesovcovité rostliny, sem patří rododendrony, azalky a třeba i borůvky. Obecně lze říci, že jde o rostliny vyžadující kyselé půdy, kde probíhá jen pozvolný rozklad organické hmoty, a proto půdy jsou chudé na živiny“.
OD LÍSKOVCE PO KONGO
Produkty firmy Symbiom pomáhají jak místním zahrádkářům na Lískovci, vinařům na Moravě, tak i při obnově pralesů v Kongu. Aktuálně se finalizuje projekt vzniklý na základě spolupráce s univerzitou ve švýcarském Lausanne, který by měl pomoci s výsadbou stromů v Maroku a Alžírsku. V obou případech jde o zalesňování rozsáhlých oblastí s vážnými deficity vody. Zahraničí je obecně pro sázavskou firmu klíčové, více než 70% produkce totiž směřuje mimo Čechy. „Nejčastěji vyvážíme na Slovensko a Polsko, dále do Maďarska, Francie, států Beneluxu, Slovinska, Chorvatska, do skandinávských zemí, do Španělska i Portugalska. Mimo Evropu je to do Austrálie, sem tam do Číny. Dlouho se nám dařilo v USA, ale s nástupem prezidenta Trumpa to díky změně v legislativě ze dne na den skončilo. Dnes už zase vyvážíme i tam, ale ne v původním množství. Nějaké kontrakty máme i v latinské Americe, loni to bylo například Chile“, vysvětluje Petr Kotyza.
BUDOUCNOST A EXPO 2021
Firma Symbiom ušla za 22 let pořádný kus cesty. Získala si své příznivce mezi hobby pěstiteli, drobnými zahrádkáři nebo farmami, které investují do budoucnosti, kdy lze očekávat, že biozemědělství bude hrát významnější roli než dnes. V konvenčním zemědělství zatím své uplatnění nemá, protože systém dotací směřuje především k výrobě levných potravin a méně sleduje jejich kvalitu a širší dopady zemědělství na půdu, vodu a přilehlé ekosystémy. „Ve vyspělém zahraničí už se ale situace otáčí a i odborníci z profesionálního světa začínají na biologicky šetrné produkty slyšet a to především v souvislosti s kvalitou půdy, která vždy bude hrát v zemědělství klíčovou roli. U nás to zatím nefunguje, myslím, že k tomu zkrátka ještě nedozrál čas“, konstatuje Aleš Látr.
„Je tu velká lobby firem, které se zabývají zemědělstvím i zemědělskou chemií a ta má i významnou politickou moc. Dokud se bude ekonomicky vyplácet především ten konvenční méně šetrný postup, bude přístup k bioproduktům jen pozvolný“, hodnotí situaci Petr Kotyza, ale zároveň dodává, že on sám bere to, co se firmě Symbiom povedlo, jako úspěch.
Mykorhizní houby mají velmi široké použití a teprve budoucnost nám ukáže, zda naplno využijeme jejich potenciálu. Tento rok se mimo jiné objeví na světové výstavě EXPO v Dubaji v rámci expozice českého pavilónu. Jeho součástí bude unikátní zařízení na získávání vody z ovzduší, která se bude využívat pro políčka, na kterých porostou palmy a další subtropické rostliny právě za podpory mykorhizy. Cílem je vytvoření funkčního systému mimořádně šetrného k vodě, která je a bude pro velkou část světa nedostatkovou komoditou“, popisuje Petr Kotyza a dodává: „My jsme vzali know how z přírody, které existovalo miliony let a zase jsme ho nasměrovali zpátky tak, aby pomáhalo rostlinám i nám lidem“.
František Teichmann, foto autor a RNDr. A. Látr