RADNÍ HYNEK BRÝDL ODSTOUPIL

Starosta Radim Vetchý před zahájením jednání navrhl a nechal si odhlasovat změnu programu. Jako další z bodů uvedl odvolání člena rady a finančního výboru Hynka Brýdla na základě jednání rady města a výboru Lanškrounského fóra. Současně navrhl volbu volební komise, která má zvolit nového člena rady a finančního výboru.

V následné diskuzi vystoupil opoziční zastupitel Jiří Kráčmar, který navrhl odvolání místostarosty Oldřicha Strnada s tím, že by místostarosta Miloš Smola pracoval na plný úvazek. Zatímco návrh starosty byl schválen 18 hlasy, návrh zastupitele Kráčmara podpořen nebyl.

Následně vystoupil Hynek Brýdl s připraveným proslovem, ve kterém shrnul, proč není aktuálně možná konstruktivní spolupráce v radě města a servítky si rozhodně nebral. Zde uvádím kompletní znění, ve kterém nenechal na koaličních partnerech niť suchou:

„Vážení zastupitelé, dovolte mi uvést hlavní důvody, které podle mého názoru vedly k tomu, že v Radě města nyní nejsme schopni konstruktivní spolupráce. Není to pro mě snadné a nerad bych na něco zapomněl, proto své vyjádření budu číst. Následně jej předám paní zapisovatelce a žádám, aby bylo přílohou zápisu z dnešního jednání. Krátce po volbách loni v září vyšlo najevo, že starosta byl ještě před volbami domluvený na pokračování koalice v dosavadním formátu. S podporou některých kolegů se mi podařilo prosadit alespoň to, že se po volbách sejdeme se zástupci všech zvolených stran a pokusíme se nastavit konstruktivnější formu spolupráce než tu, která byla mezi koalicí a opozicí v minulém volebním období. Tyto schůzky však byly pro naše koaliční partnery trnem v oku. Řešili jsme také to, kolik máme mít místostarostů. Jistě si pamatujete, že po volbách 2018, kdy se počet místostarostů zvýšil, tak to starosta zdůvodňoval náročností plánované výstavby polikliniky. Poliklinika už ale stojí. Varianta, která by byla nejlepší pro fungování města, tedy jeden uvolněný místostarosta, padla proto, že starosta trval na tom, že by místostarostou měl být Miloš Smola - mimochodem zvolený za nejmenší stranu v zastupitelstvu, která získala ve volbách 6 procent. Politický nárok na pozici místostarosty ale mělo hnutí ANO - a dobře si to uvědomovalo. Jejich volební zisk 17 procent byl nepopiratelným úspěchem, který mnohé, včetně nás, překvapil. Výsledkem povolebního vyjednávání byl kompromis, že se funkce místostarostů sníží na dva neuvolněné - jednoho, který na to má silný politický mandát; a druhého, kterého si prosadil starosta - mimo jiné se zdůvodněním, že nechce křehkou jedenáctičlennou koalici. Ve světle dnešní situace je tento argument úsměvný a dokazuje se, že šlo o víc než o počet členů koalice. O tom, co bylo součástí dohody, se dozvídáme postupně - například na minulém jednání zastupitelstva. A zřejmě se budeme dozvídat třeba i příští rok při krajských volbách. A taky po nich. Druhý velký rozpor mezi mnou a částí mých kolegů nastal ve chvíli, kdy se rozhodovalo o budoucnosti Domu dětí a mládeže. Jak asi víte, ujal jsem se myšlenky přesunout DDM z nevyhovujících stávajících prostor do budovy bývalé školy na ulici Kollárova, kterou nám bezplatně nabídl kraj. Možná už ale nevíte, že jsem na tomto projektu pracoval na základě prosby starosty, kterému se myšlenka mít DDM na ulici Kollárova také líbila. Přemístění knihovny pak bylo podmínkou kolegy Seidla, kterou jsem akceptoval a našel pro ni podporu obou ředitelek, které na přípravě výborně spolupracovaly. U mnohých z vás našel tenhle nápad podporu - za což vám děkuji. Zásadní odpor ale vzbudil u některých mých kolegů a bohužel také kolegyň z koalice, pro které se stala snaha zabránit nabytí budovy bývalé školy a přesunu DDM do lepších prostor hlavní prioritou. Uznávám, že mou slabinou je komunikace a že jsem za cílem, kterým bylo vybudovat adekvátní prostory pro stovky dětí chodících na kroužky DDM, šel až příliš horlivě. Velká část kolegů, zejména místostarosta Smola a kolegové Seidl a Fuchs, nesli nelibě svolání veřejného projednání přesunu DDM na ulici Kollárova. Nejednalo se přitom o nic závazného. V některých městech jsou veřejná projednávání záměrů standardem. U nás se konečně alespoň na seminářích pro zastupitele představují starostou vybrané studie. Bohužel s vyloučením veřejnosti a bez jakéhokoliv zájmu získat zpětnou vazbu. Jinde se s opozicí a s veřejností diskutuje hned několikrát - ve fázi nápadu, ve fázi studie, před realizací i po ní. Zpátky ale k záměru přesunu DDM, od kterého dal nakonec ruce pryč i starosta, který na zastupitelstvu obhajoval návrh usnesení, že město budovu na ulici Kollárova nechce. A to přesto, že kraj nám dal na rozhodnutí dostatek času a mohli jsme, a naštěstí stále ještě můžeme, pokračovat v hledání vhodných dotačních titulů na opravu budovy, což však nikdo nedělá. I to, že se mi díky Vám podařilo na minulém jednání zastupitelstva neodmítnout nabytí budovy na Kollárově ulici, bylo pro některé mé kolegy nestravitelným soustem. Pak tu je ještě třetí důvod, proč již nejsme schopni spolupracovat. Vynechám papalášské praktiky některých radních, o kterých si s pobavením i s odporem povídají úředníci. Vynechám i nenávistné a protiukrajinské názory některých kolegů, se kterými se nemůžu ztotožnit. Tím třetím důvodem je komunikace. Jak už jsem řekl, uvědomuji si, že forma komunikace je mnohdy mou slabinou. Opakovaně jsem se za to omluvil i svým kolegům a omlouvám se znovu. Jsem však přesvědčen, že i špatná či nepříjemná komunikace je lepší než žádná. Většina kolegů se mnou přestala komunikovat ve chvíli, kdy jsem v interní komunikaci upozornil, a přiznávám, že neobratně, na situaci, že starosta tráví raději čas na vojenském cvičišti a přípravou na krajské volby, než na radnici. Kdysi bylo dobrým zvykem, že se celá koalice před jednáním zastupitelstva scházela a probírali jsme zásadní či sporné body. V posledním roce byly schůzky čím dál méně časté a místo společné diskuze starosta obvolává jednotlivé zastupitele a přesvědčuje je o správnosti svých názorů a návrhů. Před minulým zastupitelstvem starosta věděl, že s některými navrženými body nesouhlasím - například s neodůvodněnou nominací Miloše Smoly do dozorčí rady společnosti Ekola. Požádal jsem proto před minulým zastupitelstvem o společnou schůzku, nedostal jsem ale žádnou odpověď. Po zastupitelstvu jsem kontaktoval starostu znovu se žádostí o osobní schůzku. Odpověděl mi, že toto projedná a zváží další postup. To, s kým starosta projednává, zda se může se svým kolegou a radním sejít, nevím. Dále mě už nekontaktoval. Vedení města přestalo dodržovat i své zákonné postupy. Před jednáním Rady města 22. 11. jsem neobdržel podklady k projednávání rozpočtu. Na mimořádné jednání Rady 6. prosince jsem nebyl vůbec pozván. Jistě pochopíte, že taková spolupráce není dlouhodobě udržitelná, proto tímto rezignuji na funkci radního města Lanškroun. Děkuji všem úřednicím a úředníkům za dobrou spolupráci, děkuji za spolupráci i těm kolegům z Rady města, pro které dobrý rozvoj Lanškrouna zůstává důležitější než osobní prospěch nebo dobře vychlazené pivo. Celému Lanškrounu pak přeji, aby Radim Vetchý byl brzy zase tím dobrým starostou, kterým podle mého názoru v prvních dvou volebních obdobích byl. Děkuji za pozornost a přeji všem pokojný Advent a požehnané Vánoce“.

Poté rezignoval na funkci radního. Následně byl však odvolán i z pozice člena finančního výboru a to 11 hlasy z 21. Což ukazuje na soudržnost stávající o něco křehčí koalice. Za členku rady byla pak zvolena Vladislava Hanyšová z Lanškrounského fóra.

ZPRÁVA Z RADY MĚSTA

Zastupitel Seidl ve zprávě mimo jiné konstatoval, že rada města se věnovala rozpočtu města na rok 2024 a střednědobému výhledu rozpočtu na roky 2025 a 2026. Návrh rozpočtu na rok 2024 počítá s plánovanými příjmy ve výši 264 mil. Kč a výdaji ve výši 334 mil. Kč. Na splátku úvěru bude třeba vyčlenit osm milionů Kč. Celkový schodek rozpočtu ve výši 78 mil. Kč mají pokrýt přebytky rozpočtů z minulých let.

Rada města dále rozhodla, že TS Lanškroun budou zajišťovat provoz haly B. Modrého společně s lehkoatletickým stadionem. TS Lanškroun za tímto účelem obdrží dotaci na provoz sportovišť. Rada také schválila navýšení finančních prostředků do rekonstrukce a půdní vestavby na ZŠ A. Jiráska 139 v souvislosti s vícepracemi ve výši 2,5 mil. Kč. Rada také prověřovala možnost výstavby vlastní kompostárny. Vedení města takovou věc neodmítá a bude za tímto účelem hledat vhodné dotace. 29. 11.  byla jmenována nová jednatelka TS Lanškroun Mgr. Hana Mikulínová. K 31. 12. 2023 byla na základě reorganizace Kulturního centra Lanškroun odvolána Mgr. Linda Netušilová z pozice ředitelky městské knihovny a Mgr. Jaroslava Havlíčková (tou dobou na mateřské dovolené) z funkce ředitelky KC Lanškroun. 

V rámci diskuze nad zprávou z rady města se zastupitel Martin Košťál ptal na žádost o snížení nájmu za ordinaci společnosti Bodo, která provozuje v poliklinice novou pediatrickou ordinaci. Starosta Vetchý informoval, že polikliniku má v pronájmu MěBP, který budovu spravuje a má na starost i nájemné smlouvy. Je z tohoto důvodu také zodpovědný za vyřízení této žádosti. Celková částka za pronájem ordinace je 11 848 Kč za ordinaci a příslušenství (archiv a parkovací místo). Žádost směřuje na slevu právě z příslušenství.

Petr Kotyza se ptal, jak se v nové struktuře sloučené organizace KC Lanškroun počítá s paní Netušilovou a Havlíčkovou. Starosta odpověděl, že to má v gesci ředitelka Markéta Staňková a podle jeho názoru už v tomto ohledu s Lindou Netušilovou jednala.

Zastupitel Brýdl se nad žádostí o slevu společnosti Bodo pozastavil s tím, že město již vyšlo této organizaci několikrát vstříc a nevidí důvod, proč by mělo dostávat další pobídky. Informoval také o tom, že měl o práci v Lanškrouně zájem pediatr z Prahy, ale starosta s ním nejednal. Radim Vetchý oponoval, že se s ním žádný pediatr nespojil.

ZPRÁVA Z MĚSTSKÉHO ÚŘADU

Paní tajemnice Ondriášová informovala o neúspěšném výběrovém řízení na pozici referenta investic na odboru investic a majetku. Nikdo se do něho nepřihlásil, a proto bude úřad řízení opakovat. Naopak odbor dopravy a silničního hospodářství posílil o novou kolegyni, která dočasně zastoupí úřednici na mateřské dovolené. Současně informovala, že napjatá je stále také situace s agendou osobních dokladů, které má na starost jediná zaměstnankyně, protože druhá je v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Odbor Investic a majetku opouští pan Sobek a odchází na obdobnou pozici do České Třebové.

PRVNÍ VSTUPY VEŘEJNOSTI

Pan Pluhař vystoupil s názorem, že by očekával od koalice vstřícný krok a nabídl by místo v radě za Hynka Brýdla opozici. Starosta odpověděl, že jde o jednání a koalice vybrala paní Hanyšovou. Vystoupila také Iva Skalická, ředitelka DDM. Bylo pro ni překvapením, že v radě skončil Hynek Brýdl a jeden z důvodů uvedl projekt DDM na Kollárově ulici. Následně jménem svým i 1200 dětí poděkovala za jeho úsilí v přípravě projektu, který by rekonstrukcí domu na Kollárově ulici sloužil pro potřeby DDM. „Když nám kraj zdarma nabízí pětiposchoďovou budovu, kam neprší, tak myslím stojí za to nad tím zauvažovat“. Dodala, že se v Lanškrouně spousta lidí zamýšlí nad tím, proč někteří členové koalice nechtějí stavbu za žádnou cenu od kraje přijmout, ať už by tam bylo cokoliv. Starosta Vetchý konstatoval, že důvodem, proč radní Brýdl skončil, nebyl jeho postoj ke Kollárově ulici. Pan Krajči vznesl dotaz, jak je to aktuálně s budovou a starosta vysvětlil, že zastupitelstvo budovu ani nepřijalo a ani přijetí neodmítlo a zopakoval, že z důvodu nezískání dotace přistoupili na to, že o budovu nebudou usilovat. Popsal také, že vyvstala daleko lepší příležitost, kam by se mohla budova DDM přestěhovat a má za úkol na tom pracovat. Později vyšlo najevo, že jde o budovu azylového domu u Pivovarského náměstí. Starosta také zmínil výstavbu DDM na zelené louce. Hynek Brýdl později reagoval v tom duchu, že ani ta přestavba nebude v žádném případě levná a navíc bude třeba někam přestěhovat lidi, kteří tam teď bydlí. A zopakoval, že kdyby se obdobné peníze investovaly do budovy na Kollárově ulici, bylo by to pro DDM řešení. Místostarosta Smola považuje pětipodlažní budovu na Kollárově ulici za nevhodnou pro DDM i proto, že má malou zahradu.

Pana Krajčiho dále zajímal důvod výpadků osvětlení. Jako příklad uvedl dlouhodobou tmu na ulici T. G. Masaryka a v oblasti mezi sídlištěm a zemědělskou. Starosta uvedl, že šlo o souhru několika okolností. Člověk, který to měl na starost, zemřel a nyní to zajišťuje externí firma. Na ulici T.G. Masaryka šlo o technické potíže na vedení a bylo nutné na opravě spolupracovat s firmou ČEZ. Dále se pan Krajči zajímal o meziroční navýšení rozpočtu kanceláře starosty o 80% a veřejnou informovanost o 20%. Tajemnice Ondriášová vysvětlila, že jde o dočasné opatření, které souvisí s novým projektem na elektronizaci MÚ – portál občana a nový web. Po jeho ukončení se částka zase vrátí zpět. Peníze, které se na něj vyčerpají se do rozpočtu vrátí v roce 2025 formou dotace.

Iva Skalická se ptala na opravu střechy v DDM, kam dlouhodobě zatéká. Starosta Vetchý popsal, že zatím tento problém do rozpočtu nezařadili, protože kvalifikovaný odhad podle něho hovoří o potřebě cca 1 mil. Kč. Ředitelka Skalická si myslí, že by mohlo na základní opravu stačit cca 300 tisíc Kč.

PRODEJ PARKOVIŠTĚ U ALBERTA

Další debata se vedla okolo parkoviště u Alberta. Společnost Traxial – Mion s. r. o.  (nový majitel nemovitosti, kde sídlí Albert) má zájem o odkup plochy parkoviště o ploše 1700 m² od města, protože přes den je plné zdarma parkujících vozidel a zákazníci nemají kde zastavit a nakoupit. V současné době platí společnost Ahold, vlastník Albertu, roční nájem za parkoviště ve výši 147 tis. Kč. Odbor dopravy prodej nedoporučil, naopak majetková komise podala kladné stanovisko. Rada se k prodeji staví jednoznačně zamítavě. Podle radního a šéfa městské policie Popeláře se současným stavem a provozem na parkovišti městská policie nic dělat nemůže a navrhuje jako řešení použití závor, pokud s tím bude Albert souhlasit.

Martin Košťál na to reagoval, že ho představa závor doslova děsí. Už jen proto, že to bude určitě za milion korun a navrhuje zavést zde parkování na omezenou dobu pomocí parkovacích kotoučů. Městská policie by pak řešila jejich kontrolu. Starosta Vetchý připustil, že i o tom už se vedla diskuze a je to možné řešení, myslí si ale, že ve městě by mělo být k dispozici parkování zdarma. Podobně se vyjádřil i Tomáš Resler. Možný je i režim kombinující zpoplatnění v určitých hodinách a parkování zdarma mimo ně. Radní Popelář reagoval, že všechny firmy, které se parkováním zabývají, doporučují zpoplatnit všechna parkovací místa ve městě, protože jsou s jejich údržbou spojené náklady. Zastupitelstvo prodej neschválilo.

ROZPOČTOVÁ OPATŘENÍ

Zastupitelstvo navýšilo příspěvek městskému muzeu ve výši 350 tis. Kč. A to především na platy, neboť souběžně běžel plat řediteli i odstupující ředitelce a také z důvodu odstupných pro bývalé zaměstnance muzea. Muzeum v roce 2023 končí ve ztrátě přesahující 1 mil. Kč. 728 tis. Kč z této ztráty má pokrýt rezervní fond muzea.

AKTUALIZACE PLÁNU OBNOVY MAJETKU

Plán obnovy majetku je dokument, který se průběžně aktualizuje a má být přehledem investičních akcí plánovaných minimálně na jedno volební období. Jednotlivé položky jsou tu uvedeny s rozdílnou naléhavostí od 1 – majetek ve velmi dobrém stavu bez nutnosti oprav až po 5 – majetek ve špatném až havarijním stavu s nutností rychlé investice. Ve stávajícím dokumentu jsou v 5, tedy nejhorším stavu, tyto městské nemovitosti: ul. Strážní, ul. Svatopluka Čecha, ul. 5. května, ul. Na Větru, zpevněná plocha deponie – skládka, chodník u Lorencovy aleje a mostek přes Moravskou Sázavu na hranici s katastrem obce Žichlínek.

Zastupitel Resler konstatoval, že po delší době začíná tento dokument připomínat realitu a je i přes chyby spokojený i s tím, že je provázán s rozpočtem. Myslí si, že tento dokument by měl mít na starost odbor investic a ne financí, na čemž se shodl také finanční výbor.

Zastupitel Brýdl považuje tento dokument za stěžejní a potvrzuje slova Tomáše Reslera. Nicméně „tolik nejásá“ nad provázaností s rozpočtem, protože nejprve se podle něho schvaloval rozpočet a až potom plán obnovy. Podle jeho názoru by plán měl obsahovat veškerý majetek a v jednotlivých letech plánované finance na jeho obnovu. Pochválil vedoucí investic paní Heinrichovou, která letos sepsala a popsala všechny nemovitosti v majetku města. Zastupitel Brýdl ale nerozumí tomu, proč není v plánu obnovy majetku označena budova DDM prioritou, když do ní zatéká. Chápe, že město může mít v plánu budovu prodat a neinvestovat do ní, ale pak je třeba to říci nahlas. Teď je DDM v trojce, což znamená, že ani v roce 2024 ani v roce 2025 se do něj investovat nebude.

Dále jmenoval bazén u ZŠ Dobrovského, na který je připraven plán zateplení s částkou 700 tis. Kč, ale ani tato investice zde uvedena není. Myslí si proto, že plán neodráží realitu a neodpovídá řádné péči o svěřený majetek.

Radní Fuchs si myslí, že důležitější je, aby měla každá nemovitost kartu objektu. Podle něj by investiční odbor měl zpracovat ke každé budově plán investic. Zastupitel Jindřich Marek reagoval tím, že město má majetek v řádu cca 3 miliardy Kč, ale nedostatečně investuje do jeho obnovy. „Je to tak malá částka, že náš majetek chátrá“, konstatoval a odhaduje, že se do oprav ročně investuje jen cca 0,6% jeho hodnoty. Starosta odpověděl, že město vydává na opravy výrazně více peněz, než je jen ve fondu oprav. Jindřich Marek nicméně říká, že investice do majetku by měly reflektovat běžné opotřebení budov, což se neděje. Vedení města kritizoval také za to, že se zasedání zastupitelstva koná v LArtu, což považuje za nehospodárné i vzhledem k míře práce spojené s přestavbou sálu. Jako vhodné místo k zasedání zastupitelstva navrhuje zasedací místnost na nám. J. M. Marků nad strážnicí městské policie č. p. 12.

Hynek Brýdl navrhl, aby byly do plánu obnovy majetku a později i rozpočtu zahrnuty také peníze na opravu střechy DDM (500 tis. Kč), investice do zateplení bazénu u ZŠ Dobrovského (700 tis. Kč) a výměnu skel ve vestibulu muzea (1 mil. Kč), která jsou pouze jednoduchá a topí se tu, jak doslova uvedl, “pánu Bohu do oken“. Připomněl také, že město by mělo začít investovat do ZŠ na Jiráskově náměstí č.p. 140, když odmítlo převést budovu na Pardubický kraj. Současně podal návrhy na úspory v řádu cca 1,2 mil. Kč. Jeho protinávrhem by se zvýšil schodek rozpočtu o 1 mil. Kč. Nebyl však přijat. Následné hlasování o původním usnesení, řešící aktualizaci plánu obnovy majetku už bylo úspěšné.

Zastupitel Kotyza se vrátil ke střeše DDM a jednoduše konstatoval: „Pokud teče do střechy, musíme to řešit okamžitě a ne tady na zastupitelstvu!“ Ředitelka Skalická dodala, že havarijní stav je od února 2023 a popsala, jak nosily s kolegyněmi lavory s vodou, protože se opravy nedočkaly, samy nejhorší díry ve střeše opravily montážní pěnou a silikonem. Aktuálně se střecha podle ředitelky Skalické začala významně prohýbat. Starosta Vetchý v reakci zažádal odbor investic, aby věc prověřila a v případě havárie se oprava řešila rozpočtovým opatřením. Radní Seidl v zápětí poněkud ostřeji „poučil“ ředitelku Skalickou, jak měla postupovat, a že měla město informovat. Když si přisadil i radní Popelář, že měla žádost urgovat, odpověděla ředitelka Iva Skalická, už poněkud emotivně, že je pracovitá, urgovala opravu opakovaně, posílala fotografie, ale bez efektu.

Měsíc po zastupitelstvu se zatím nic neopravuje, zastupitelé se ale byly na místě podívat a situaci posoudit.

ROZPOČET LANŠKROUNA V ROCE 2024

Jako první vystoupil v diskusi k rozpočtu Lanškrouna v roce 2024 zastupitel Tomáš Resler. Nejprve rozpočet pochválil za realistické nastavení příjmů, nikoliv „podseknuté“, jak to bývalo dříve. Líbilo se mu také, že už nijak významně nerostly mzdy úředníků. Nekritizuje ani výši deficitu, vzhledem k tomu, že významná část peněz cca 45 mil. Kč se do rozpočtu vrátí v dotacích příští rok. Nelíbí se mu ale struktura rozpočtu s ohledem na vývoj v posledních letech, kdy podle něho rostou výdaje „úplně bláznivě“. Připustil, že se dají dělat škrty, ale největší výhrady měl k tomu, že se neinvestuje do projektů, které by v budoucnu vedly k úsporám ve výdajích za energie a mzdy. Odhadl, že město mohlo mít na rok 2024 připravených 15 projektů do zateplení budov i stropů a vlastních energetických zdrojů, čímž by v budoucnu cca 20 mil. Kč ušetřilo. „Bohužel se zde ale investuje především do komunikací nebo projektů, které budou generovat další náklady. To je promarněná příležitost, proto nemohu rozpočet podpořit“.

Později se podivil nad tím, že město stále ještě nemá energetický audit, byť na něm panovala politická shoda už v listopadu 2022 v reakci na nebývalý růst cen energií. A řekl, že měl být k dispozici už na jaře, ale že o to lidem na radnici pravděpodobně nejde. Radní Fuchs kontroval tím, že firmy na energetické audity byly přetížené a i přes urgence přišly první audity až na začátku prosince. Rada podle něho nechtěla investovat nekoncepčně, a tak zatím připravila jen projekty řešící osvětlení.

Zastupitel Marek zase nepodpořil rozpočet, protože mu v něm chybí investice do bydlení pro mladé a do oprav.

Jiří Kráčmar pochválil rozpočet za precizní technické zpracování. Ale ani on ho nepodpoří, protože postrádá vizi do budoucna, investice do bydlení, zasíťování parcel a úspor. Podivil se nad tím, proč nebyl schválený návrh zastupitele Brýdla, který směřoval do úsporných investic.

Radní Fuchs na to odpověděl, že příprava parcel se řeší, ale žádná lokalita není natolik připravena, aby mělo smysl ji dávat do rozpočtu. „Až budeme mít konkrétní řešení, můžeme ho realizovat formou rozpočtového opatření. Já nevím, co je na našem řešení špatně.“ Současně připustil, že slabinou Lanškrouna je aktuálně nekompletní a personálně podhodnocený odbor investic. Hynek Brýdl považuje rozpočtová opatření za nešvar, který se zde rozmohl a vedoucí financí Krčová připomněla, že příjmy rozpočtu jsou nastavené spíše optimisticky a žádná větší rozpočtová opatření nechce přijímat. Koalice ale rozpočet 11 hlasy obhájila. Pro rozpočet střednědobý na léta 2025 – 2026, zvedlo ruku dokonce 13 zastupitelů.

Rekonstrukce ulice S. Čecha v centru Lanškrouna u polikliniky bude jednou z nejvýznamnějších investic v roce 2024

KONCEPCE ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

Firma JRK zpracovala analýzu řešení odpadů v Lanškrouně a navrhla soubor opatření, kterými by se město mělo řídit tak, aby dokázalo dostát přísným normám a všem budoucím legislativním opatřením, která v této oblasti budou platit a nelze se z nich vymanit. Především nás čeká razantní růst částek za skládkování odpadů, které bude ale ukončeno v roce 2030. Současně bude nutné, aby se v roce 2025 zvýšil podíl tříděných odpadů o 12% ze současných cca 53% na 65%. Důležité bude také snížit množství netříděných komunálních odpadů, které v roce 2022 činily 153 kg na osobu a rok. To je sice méně než je průměr v Pardubickém kraji, ale i tak by mělo množství odpadu postupně klesat až na úroveň 110 kg v roce 2029. Celý dokument obsahuje řadu námětů a doporučení, kterými se bude muset město zabývat a politicky rozhodnout o konkrétních realizovaných opatřeních. V rámci diskuze třeba zaznělo, že jde o živý dokument, nikoliv dogma. Hynek Brýdl upozornil, že se mu nelíbilo politické zadání vzešlé z rady ohledně vybudování vlastní kompostárny, která by řešila lanškrounský bioodpad. Studie ji vysloveně nedoporučuje, ale bez zásadních argumentů. To zastupitel Brýdl nepovažuje za dobré. Místostarosta Smola jeho názor zpochybnil s tím, že jde o jeho názor a jeho interpretaci.

Jiří Kráčmar se zarazil nad tím, že celkové množství odpadů má v budoucnu růst. Tomáš Resler se ještě vrátil ke kompostárně a žádá, aby se věc posoudila ekonomicky a zazněly jasné argumenty. Konstatoval také, že vnímá odpady více jako surovinu než něco, co je třeba někam odvést a zlikvidovat.

ZVÝŠENÍ POPLATKU ZA ODPADY

Zastupitelstvo na základě předloženého návrhu radou schválilo zvýšení poplatku za odpady z částky 660 Kč platné v roce 2023 na 840 Kč za osobu ročně v roce 2024. Na této výši panovala v zastupitelstvu 100% shoda.

2. VSTUPY VEŘEJNOSTI

Vladimír Skalický očekává, že bude kolem zvýšení poplatku ve městě „šrumec“ a podivuje se nad tím, že město nezvýšilo částku ještě více na 1000 Kč a současně nenabídlo motivační program pro ty, kteří pečlivě třídí. Vrátil se také ke kompostárně, ke které řekl, že by mělo být cílem, aby se kompost vzniklý z bioodpadu ve městě vracel na pozemky města. Na závěr si neodpustil poznámku o tom, že některé zastupitele, jmenoval konkrétně Jiřího Nečka, Vlaďku Hanyšovou a Lenku Ševčíkovou, za celý rok prakticky neslyšel promluvit a překvapuje ho jejich „pohoda“. Nicméně na závěr poděkoval všem zastupitelům za jejich práci a popřál jim krásné vánoční svátky i nový rok 2024.

František Teichmann, foto autor a archiv LL