Na hromadě suti tu občas jen seděl polský pohraničník se samopalem. Když měl špatnou náladu, kontroloval turistům doklady. Lišky tady na konci devadesátých let dávaly dobrou noc, ale mně se ta divočina vlastně líbila.

Po roce 2000 vznikly kraje a ten náš Pardubický, se po pár letech fungování rozhodl vybudovat nové horské turistické centrum právě pod Králickým Sněžníkem. Takový náš "Špindl". Tou dobou na Dolní Moravě už byly sjezdovky i chaty, ale finanční injekce v řádu stovek milionů korun, které doplnily soukromé investory prostřednictvím dotací, rozšířily kapacitu místa nebývale a během velmi krátké doby. Turista potřebuje zábavu a tak se lokalita rozrostla o další letní cíle s dominantní stezkou v oblacích. Jen ji samotnou ročně navštíví přes 180 tis. návštěvníků. Nejsem milovníkem turistických lunaparků, které tahají z lidí peníze, ale také ctím „proti gustu žádný dišputát“. Kouzlo subtilní a dosud divoké přírody vzalo trochu za své, ale zdálo se, že nejvyšší partie budou ušetřeny.

Aktuální stavební aktivity na vrcholu hory.

EKOLOGOVÉ STAVBU ROZHLEDNY KRITIZUJÍ

Polské městečko Stronie Śląskie spolu s dalšími polskými obcemi a českými Králíky už od roku 2013 připravovaly projekt stavby rozhledny na Kralickém Sněžníku. Dlouho to úřady zamítaly a zdálo se, že se to nepodaří. Aktuální stavební ruch svědčí o opaku. V březnu 2019 byla stavba povolena. V červenci 2020 se začalo se stavbou a v září 2021 by měla rozhledna stát. Tedy skoro do roka a do dne. 34 metrů vysoká částečně prosklená budova by měla přijít na cca 77 mil Kč.

Ekologové ale bijí na poplach a upozorňují, že s povolením stavby není vše v pořádku. Pikantní je i skutečnost, že peníze na rozhlednu na polském území se našly v Praze na Ministerstvu pro místní rozvoj v rámci jejich rozvojových programů. Ekologičtí aktivisté přišli také s informací, že důležitý dokument řešící vliv na životní prostředí byl účelově upraven tak, aby vyzněl pozitivně. Ekologické organizace například tvrdí, že předpokládaný nárůst turistů o 10 – 15% je silně podhodnocený, a že ve skutečnosti bude spíš přes 300%, protože dokument navíc pracuje se starými daty a neřeší současnou situaci, kdy lidí na horách razantně přibylo. Jedno číslo z Jeseníků by jim mohlo dát za pravdu. První sobotu v červenci navštívilo Praděd 3 287 návštěvníků, to je absolutní denní rekord. Za celý měsíc pak nejcennější partie přivítalo přes 180 tisíc turistů. Jenže na Pradědu jsou asfaltové cesty, které zátěž snesou lépe.

Město Králíky se v projektu angažuje dlouhodobě jako český partner. V rámci přeshraniční spolupráce by mělo postavit nové návštěvnické centrum v prostoru vojenského muzea za 12 milionů Kč. Sloužit má jako výchozí turistický bod ke Králickému Sněžníku i na Suchý vrch. Starosta Králík Václav Kubín, který pamatuje ještě původní rozhlednu, zdědil tento projekt po svých předchůdcích a k výstavbě mi řekl: „Nemohli jsme z toho ucuknout, jde o vzájemné vztahy s polskými partnery. Pro Poláky je rozhledna srdeční záležitostí a usilují o ni už 30 let. Vůči stavbě jsme ale opatrní, protože vnímáme to, co se kolem děje a doufáme, že polská strana udělá vše proto, aby byly zcela naplněny podmínky výstavby. Na posledním jednání byl náš místostarosta ubezpečen, že stavba všechny náležitosti splní.“

PATŘÍ HORY TURISTŮM NEBO PŘÍRODĚ?

Sama rozhledna by problémem pro přírodu asi nebyla, ale existuje velmi reálná obava, že unikátní alpinskou vegetaci na přirozeně bezlesém kopci poškodí rychle rostoucí počty návštěvníků. Přičteme-li k tomu další, v minulých letech již realizované nebo připravované záměry na rozvoj masové turistiky, jsou obavy na místě. Na české straně se má například vybudovat visutá lávka přes Mlýnické údolí. Jeden z komentářů z FB to popisuje takto: „Přírodo uhni, tady se dělá byznys pro všechny opravdové milovníky hor."

Hledání hranic mezi udržitelným rozvojem turistických cílů a divokou přírodou není snadné. Není chybou investorů, že chtějí rozvíjet svůj turistický byznys. Není ani chybou Evropské unie, že skrze národní programy rozvíjí turistiku i v méně tradičních regionech. Chyba vzniká, když se projekty dostatečně veřejně a transparentně nekomunikují. Když se objevují informace o selhání státních institucí, které mají přírodu důsledně chránit. Průšvih je, když se investor snaží obcházet dohodnutá pravidla. Dodavatel stavby údajně chce vozit materiál pozemní cestou, aby uspořil peníze za mnohem šetrnější, ale dražší transport pomocí vrtulníku, ke kterému se zavázal. Kritické hlasy z řady ekologických organizací - Hnutí DUHA, ČSOP Šumperk i České společnosti ornitologické upozorňují na vážné ohrožení významných biotopů ptáků i rostlin. A v tomto duchu napsaly také dopis na Ministerstvo životního prostředí ČR.

MIXÉR NA KRALIČÁKU

Nová rozhledna si už před tím, než se koplo do země, vysloužila hanlivé označení mixér. Výstavbu doprovází protesty ekologů i nesouhlas řady odborníků. Nedůvěru akcelerují také nesrovnalosti z hlediska relevantnosti všech schvalovacích procesů ve vztahu k životnímu prostředí. Část veřejnosti je naštvaná a má pocit, že se výstavba rozhledny rozhodla od stolu bez dostatečné veřejné debaty. Kritici poukazují i na skutečnost, že rozhledna za 3 miliony eur je bez toalet. Když k tomu přičtu, že klobásu s pivem si tam stejně nedám, neubráním se smíšeným pocitům.

 HISTORIE PŮVODNÍ ROZHLEDNY NA KRÁLICKÉM SNĚŽNÍKU

30. roky 20. století.

V roce 1881 vznikla v Kladském hrabství turistická organizace Kladský horský spolek, která si jako svůj hlavní cíl vytyčila stavbu rozhledny na nejvyšším místě Králického Sněžníku. Trvalo to nějakých devět let, než se podařilo přesvědčit majitele panství prince Albrechta, aby ke stavbě svolil. Stavba nebyla na konci 19. století vůbec snadná, protože tou dobou zde panovaly velmi nehostinné podmínky. Se stavbou se započalo v roce 1895, ale provázely ji mnohé nesnáze. Třeba hned v roce 1996 ležel na Sněžníku sníh ještě v červnu. Výstavba rozhledny nakonec trvala pět let a slavnostní otevření proběhlo za přítomnosti prince Albrechta 9. července 1899. Stavba sloužila turistům až do 2. světové války od června do října, kdy zde pobýval také správce. Po válce byl její provoz znovu obnoven, ale rozhledna trpěla mizernou údržbou. Češi bohužel neměli na to, co se děje na polské straně, vliv. Ze stavby začaly vypadávat kameny a část vnitřní konstrukce schodiště se částečně zřítila. Úřady rozhlednu definitivně uzavřely v roce 1966 a šest let později 11. října 1973 ji odstřelili polští ženisté.

František Teichmann, foto: web obce Stronie Śląskie, idnes.cz a FB Králický Sněžník