Upřímně přiznávám, že výkyvy v pořadí Lanškrouna za poslední 4 roky jsou tak markantní, že to na mě nepůsobilo moc důvěryhodně. Uznejte sami, v roce 2018 obsazujeme 97. místo o rok později se vyšvihneme až na 47. pozici, aby následující 2 roky následoval pád na 83., respektive 141 místo v roce 2021. Za dva roky sešup o bezmála 100 pozic je mezi 206 obcemi docela brutální. Zároveň by bylo chybou si data trošku nepročíst a nevzít si z nich i zajímavé údaje, které mohou i na úrovni regionální politiky přinést důležité inspirace k zamyšlení.
JAK ZE STATISTIKY ČÍST?
Nejprve trochu představím to, co agentura sleduje, jak to vyhodnocuje a z jakých dat vychází. Sleduje celkem 29 indexů, které roztřídí do 3 hlavních kategorií: 1) zdraví a životní prostředí, 2) materiální zabezpečení a vzdělávání, 3) vztahy a služby. Každý index může mít hodnotu od 0 do 10. Čím je číslo vyšší, tím je kvalita indexu vyšší. Každý index má následně svou % hodnotu a dohromady po sečtení všech indexů vyjde celkové číslo, které zařadí každé z měst do pomyslného žebříčku kvality života. Lanškroun měl v roce 2019, kdy dosáhl na slušnou 47. pozici, celkovou bodovou hodnotu 5,7 a patřil do první čtvrtiny českých měst. Pak následoval sešup. V loňském roce už to byla jen hodnota 4,1 a 141. místo. Mohl bych si pomyslet, že není možné, aby se během dvou let zhoršila kvalita života v našem městě až tak moc, když ale rozebereme některé z indexů, možná zjistíme, v čem může být výzkum pro nás Lanškrouňáky přínosný, kde ho můžeme brát s rezervou, i co nás z dlouhodobého hlediska ohrožuje. Trochu paradoxně si myslím, že celkové pořadí až tak významným číslem není, protože to by obyvatelé poslední Orlové museli nabalit auta až po střechu a vyrazit ztečí do prvních Říčan, kde musí panovat doslova ráj na Zemi. Každopádně agentura vychází z někdy nemilosrdných dat Českého statistického úřadu, které jsou povětšinou přesná.
V ČEM JE LANŠKROUN NEJHORŠÍ
Hned index, ve kterém patří Lanškroun na samý chvost, je trochu zavádějící. Nazývá se index chráněných území a vychází z údajů o celkové ploše všech chráněných území ve vzdálenosti do 30 km od radnice. Náš index je 0,2. Pokud by se Lanškrounsko stalo součástí CHKO Orlické Hory, máme rázem 10, ale prakticky by se nic nezměnilo. Podobně špatně vycházíme v indexu železniční dopravy, který řeší počet unikátních spojů na počet obyvatel. V Lanškrouně končící koleje lepší číslo než 0,7 nabídnou jen těžko a také s tím prakticky nelze nic dělat. Jiné indexy jsou mnohem zajímavější a celkem přesně interpretují, jak to ve městě vypadá. To se týká třeba indexu restaurací. Ten vyjadřuje počet restaurací do 30 km od radnice v přepočtu na obyvatele. Zde Lanškroun spadl z už tak nízké hodnoty 2 v roce 2019 na hodnotu 0,5 v loňském roce. Tento údaj viditelně popisuje skutečnost, že restaurací máme v Lanškrouně a okolí žalostně málo. Další významný propad a zároveň vážný problém spatřuji v indexu stěhování mladých, který vyjadřuje to, kolik lidí se ve věku 20 – 34 let do Lanškrouna nastěhuje a zároveň vystěhuje. Hodnota indexu pod 4,1 znamená, že se více mladých lidí vystěhuje, než přistěhuje. Lanškrounský index během dvou let spadl ze 4,9 na 1,6. To nevěstí nic dobrého, v populaci mizí lidé, kteří jsou budoucností města. Pro zastupitele jasná zpráva o tom, že ve městě chybí dostupné startovací bydlení, byty i parcely a mladí se proto stěhují jinam. Tento trend potvrzuje bohužel i index přírůstku obyvatel. Ten je dlouhodobě pod hodnotou 4,2 a znamená to, že v Lanškrouně se počet obyvatel dlouhodobě snižuje a tento trend se urychluje. Nic dobrého nevěstí ani nízký index nabídky pracovních míst, který dosahuje jen 1,5 a index dětských lékařů, který se sice zvedl z hodnoty 1,8 na 2,5, ale stále je to bída. Pozitivní je jen relativně nízký index nezaměstnanosti. Ten byl v roce 2019 8,8, postupně však klesl na loňských 7,4. Tím se však už dostáváme k veselejší kapitole.
V ČEM JE ŽIVOT V LANŠKROUNĚ NADPRŮMĚRNÝ
Jedna hodnota přece jen ukazuje desítku. Jde o index hazardu, který vychází z počtu povolených herních zařízení na počet obyvatel v obci. Tím, že máme automaty na území města zakázané, obdržíme hodnotu 10, stejně jako dvacítka dalších obcí, se kterou se dělíme o prvenství. Velmi slušný máme každopádně index hmotné nouze, který vyjadřuje počet vyplácených příspěvků na bydlení vztažený na počet obyvatel. Z hodnoty 9,4 jsme sice spadli na 8,6, ale stále jde o velmi pozitivní údaj. Obdobně dobře jsme na tom u indexu exekucí. Číslo popisuje počet exekucí vztažených na počet obyvatel. I zde se situace mírně zhoršila z hodnoty 8,3 na 7,5, ale stále jde o dobrý výsledek. Index kvality středních škol vyjadřuje úspěšnost studentů u maturit. Svou hodnotou 3,5 sice nevypadá nijak výjimečně, ale v celorepublikovém srovnání jde o nadprůměr. Sympatický je i index nehodovosti, který se drží na hodnotě 7,1. Dobré výsledky máme ještě v kapacitě mateřských školek na počet dětí ve věku 3 – 5 let. I zde se ale číslo zhoršilo ze 7,5 na 6,4. Poslední, čím se Lanškrounští mohou chlubit, je index zájmu o volby, který se dokonce mírně zlepšil z čísla 6,4 na 6,6.
PRŮMĚRNOST AŽ PODPRŮMĚRNOST VE VĚTŠINĚ INDEXŮ
To, co jistě trápí řadu lidí, je krom nízké nabídky i cena bydlení. Ta i díky malé nabídce hodně rostla a tak klesal i index dostupnosti bydlení. Údaj hodnotí cenu za m2 v dané obci vztažený k průměrné mzdě v regionu. Tento trend je celorepublikový a v případě Lanškrouna dosahuje hodnoty 2,7. Naopak v délce života jsme si pohoršili na podprůměr. Průměrní jsme v kvalitě ovzduší, dojezdu do nemocnic, dostupnosti základních škol, množství bankomatů nebo indexu sounáležitosti, který poměřuje počet zájmových spolků a zájmových skupin na počet obyvatel.
PROČ JSME SPADLI ZE 47. MÍSTA NA 141.?
V roce 2019 měl Lanškroun výsledné průměrné číslo ve všech indexech 5,7. V roce 2021 už jen 4,1. V naprosté většině indexů si Lanškroun pohoršil. I v okolních městech se pořadí měnila, ale nikde se nepadalo tak významně jako v Lanškrouně. Okolní města si na rozdíl od Lanškrouna většinou svou pozici zhruba obhájila. Z dlouhodobého hlediska nabízí nejlepší podmínky pro život Litomyšl a Ústí nad Orlicí. Na chvostu je pak Moravská Třebová a Králíky. Z okolních měst si nevíce polepšil Zábřeh, který se posunul o 40 pozic nahoru a Česká Třebová, která poskočila o 31 míst. Propadákem se stal bohužel Lanškroun, který se zřítil o 94 pozic. Výsledky netřeba přeceňovat, ale na druhou stranu z nich jsou patrné pro Lanškroun nelichotivé demografické trendy a budoucí hrozby, které by v letošních komunálních volbách měli brát členové zastupitelstva vážně. Svým způsobem to nastavuje také zrcadlo vládnoucí koalici, která od roku 2014 řídí město a na některé z indexů má svůj vliv. K zamyšlení jsou data i pro místní podnikatele, protože nabízí v rámci řešení slabých míst i mnohé podnikatelské příležitosti.
Tabulka srovnává vývoj v pořadí okolních měst Pardubického kraje v rámci celé České republiky v posledních třech letech.
Rok 2019 2020 2021
Žamberk 62 20 62
Litomyšl 10 27 42
Ústí nad orlicí 34 28 38
Vysoké Mýto 102 100 116
Svitavy 106 106 113
Zábřeh 120 107 80
Lanškroun 47 83 141
Česká Třebová 130 121 99
Moravská Třebová 177 190 194
František Teichmann