Nejprve si musíme vysvětlit poněkud složitější termín energie. Nejedná se jen o elektrickou energii, ale veškeré zdroje sloužící k výrobě tepla (ohřev vzduchu i vody), světla, přípravě potravin a pohonu různých strojů a zařízení. Většinou jde o elektrickou energii, zemní plyn nebo CNG (stlačený zemní plyn), dřevo, uhlí, ale i pohonné hmoty dopravních prostředků atd.
Špatnou zprávou je, že ceny všech energetických komodit jsou aktuálně mimořádně nevyzpytatelné. Městský bytový podnik, který zásobuje významnou část Lanškrouna teplem i teplou vodou, nakupuje aktuálně plyn na burze vždy na měsíc. Jeho cena je tak nepředvídatelná a spoléhat na to, že to „nějak dopadne“ se nikomu z nás nevyplatí. Kupříkladu v červenci rostla cena jak plynu, tak i elektřiny. Ti co energie řeší výhradně sami, mohou být ve výhodě jen tehdy, pokud se jim podařilo si ceny dlouhodobě zafixovat u dodavatelů, kteří nezkrachovali. Záměrem článku není radit v tom, jak energie nakoupit, ale jak jich co nejméně spotřebovat.
NEJLÉPE SE ŠETŘÍ V KOUPELNĚ
V oblasti úspor panuje řada mýtů. Představím některé z nich. Mnoho lidí si třeba myslí, že nejdůležitější pro úspory energií je doma moc nesvítit a zhasínat. Tím můžete získat nějakou tu desetikorunu až stovku za rok, ale tisíce vám utečou jinde. Největší úspory totiž nabízí koupelna a celkový teplotní režim domácnosti. Věc se má totiž tak, že řada lidí platí víc za teplou vodu než samotné topení. Na první pohled to vypadá paradoxně, ale teplou vodu používáme celoročně a v létě díky častějšímu sprchování více než v zimě. Jak ušetřit? Sprchujte se krátce (ideálně 1 – 2 minuty), používejte úspornou hlavici, při mydlení vodu vypínejte a myjte se spíše vlažnou než horkou vodou. Moderním trendem je používat na mytí jen mokrou žínku. Někdo si pomyslí, že je to hrůza, ale dermatologové tyhle šetrné zvyky našich prababiček doporučují už léta. V zimě není žádná ostuda mýt se obden. I tohle lékaři ocení, byť chápu, že u některých profesí to dost dobře nejde. Jak poznat, že mám šetřit? Podívejte se na vyúčtování za vodu, sečtěte teplou i studenou. Pokud vám vyjde denní spotřeba na osobu pod 40l za den, jste už šetrní. Pokud více, nabízí se o úsporách diskutovat. Neodpustím si investiční tip. Zjistěte si, kolik vody protéká vaší sprchou za minutu provozu. Úspornou hlavicí proteče 4 – 6l, ta neúsporná pustí vody klidně 4x více. Vezměte si kalkulačku a spočítejte, jak rychle se vám investice do úsporné hlavice vrátí. Její cena bude okolo 7 – 9 stovek Kč. Kubík sprchovací vody (cca 38°C) se na sídlišti U Papíren pohyboval v roce 2021 okolo až 350 Kč, ale vzhledem k aktuálním cenám to může být v roce 2022 i několikanásobně více. Ohřev vody plynem nebo elektřinou v bojleru bude podobně drahý. Na kolik vás přijde každodenní 10 minutová sprcha za rok, si dokážete snadno spočítat.
TEPLOTNÍ KOMFORT DOMÁCNOSTI
Když jsem slýchával o tom, že lidé ve městech často chodí v bytech ve spodním prádle, moc jsem tomu nevěřil. Na základě venkovských zkušeností, kde se svetr v zimě neodkládal, jsem si myslel, že je to nějaký vtip. Dokud jsem nezjistil, že v řadě domácností je pohyb v trenkách zcela běžná věc související s „panelákovou“ teplotou 26°C. Staré dobré anglické pořekadlo říká: „Můj dům, můj hrad“ a české ho hezky doplňuje: „Proti gustu žádný dišputát.“ Obě v trochu jiném slova smyslu říkají, že si člověk může doma dělat, co chce. S tím mohu souhlasit. Náš život ale neztratí na kvalitě, budu-li doma chodit místo v trenýrkách v kalhotách a mikině a ušetřím-li tak část nákladů na vytápění. Udává se až 6% na jeden snížený stupeň celsia. Pokud tedy snížím teplotu ze 24°C na 20°C mohu ušetřit až 25% ceny za vytápění. Pozor ale na představu, že když topení vypnu, bude to nejlepší. To funguje v pasivním domě s řízenou rekuperací. V paneláku se vypnuté topení projeví plesnivěním zdí, nehledě na to, že větší část platby stejně činí položka vztažená k ploše bytu a ne k jeho konkrétní spotřebě. Zimní nezbytností je také větrání, které musí být krátké, ale intenzivní tak, aby se vyměnil vzduch, ale nevystydly povrchy, které znovu čerstvý vzduch ohřejí. Takže okna dokořán na 2 minuty a pak rychle pozavírat. Kdo má v rodinném domku možnost přitopit si dřevem, ten určitě už dávno ví, že sálavé teplo nemá v zimě konkurenci a ušetří spoustu peněz.
ELEKTŘINU LZE ŠETŘIT LIKVIDACÍ ŽROUTŮ
Už jsem zmínil, že svícením se dnes moc neušetří, ale neznamená to, že elektřinu nemá smysl šetřit. Zde musíme začít tím, že se zbavíme všech zbytečných „žroutů“ energie. On takový starší mrazák v garáži nebo na chodbě může „sežrat“ tisícovku za měsíc. Odhalit energetického žrouta lze ale celkem snadno prostřednictvím měřiče spotřeby elektrické energie, který lze pořídit za cca tři stovky. Bohužel se může stát, že „žrouta“ se zbavíte jen tím, že jeho služby oželíte, nebo pořídíte nový výrobek. To nemusí být levná záležitost, ale ve většině případů je investice za 3 – 5 let zpátky ve formě úspor. Rostoucí ceny energií návratnost ještě zkracují. Všechny ostatní úspory jsou o průběžných investicích do úsporných spotřebičů, vaření v papiňáku a včasném vypínání spotřebičů.
NOHY DO ŠLAPEK NEBO Z PLYNU
Dánsko, Holandsko, Německo i Švédsko řeší velkou část dopravy ve městech a příměstských oblastech cyklistikou. Nejedná se ale o přesun na úrovni stovek metrů až dvou kilometrů. Řada lidí denně dojíždí 5 - 15 km celoročně a doslova za každého počasí. Kupodivu v tom nevidí problém, ale výhodu. Ruku na srdce Lanškrouňáci, šílené zácpy okolo třetí odpoledne nebo ráno před osmou ukazují, že někteří z nás dojíždí autem do práce klidně 800 m, které lze běžnou chůzí zdolat za deset až patnáct minut. Současně studujeme nabídky všemožných diet a zvažujeme liposukci. Řada věcí z hlediska úspor, ale i životního stylu, zdraví a spokojenosti není věcí peněz, ale mentálního nastavení a překonání určité lenosti.
Holadská města jsou plná kol, která jsou doslova součástí jejich kultury.
Cyklistům se významně v posledních letech zlepšila i možnost dojíždění z okolních obcí a okrajů Lanškrouna. Cyklostezky z Albrechtic, Sázavy, Žichlínku, Rudoltic, Ostrova a díky záhumenní cestě i Horního Třešňovce a Čermných nabízí bezpečnou dopravu pro cyklisty. Možná, že to nemusí být denně a celý rok, ale od dubna do října se najde dobrá stovka dnů, kdy může být cesta do práce nebo do školy skvělou relaxací.
A když už nelze jinak než autem, pak mám aktuální zkušenost ze Švédska. Tamní systém omezuje pohyb vozidel dvojím způsobem. Jednak všudypřítomnými radary a pak nebývalou škálou rychlostních omezení. Mimo obce pojedete buď 70 nebo 80 km za hodinu, na dálnici nejčastěji stovkou nebo 110. Výsledek? Nikde nepotkáte žádnou nehodu, zácpy jsou vzácné a dlouhodobá spotřeba se sníží z 8 na 6 litrů. A tak ve výsledku v drahém Švédsku jezdíte levněji než v Čechách.
K článku připojuji i dotazník, jehož vyplnění vám může pomoci najít místa ve vaší domácnosti, kde se dají energie šetřit. Jeho pomocí můžete celou problematiku energií vysvětlit také dětem. Odkaz na dotazník najdete dole.
František Teichmann, foto autor