PŘEHLED AKTUÁLNĚ COVID POZITIVNÍCH LIDÍ.
Obec K 1. 4. K 6. 4. K 10. 4.
Albrechtice 6 5 6
Anenská Studánka 0 0 0
Cotkytle 1 1 1
Čenkovice 2 7 8
Damníkov 27 28 29
Dolní Čermná 17 24 27
Horní Čermná 9 12 15
Horní Heřmanice 7 7 8
Horní Třešňovec 8 9 10
Krasíkov 2 3 6
LANŠKROUN 115 140 162
Lubník 16 17 17
Luková 10 13 12
Ostrov 9 13 16
Petrovice 7 7 7
Rudoltice 35 37 45
Sázava 3 2 2
Strážná 0 0 0
Tatenice 7 6 6
Trpík 0 0 0
Výprachtice 29 34 35
Žichlínek 9 15 17
CELKEM 319 380 429
PRAKTICI MOHOU OČKOVAT, ALE VAKCÍNY NEDOSTÁVAJÍ
PRAKTICI MOHOU OČKOVAT, ALE VAKCÍNY NEDOSTÁVAJÍ
Asi před měsícem jsem informoval, že praktičtí lékaři na Lanškrounsku se připravují na očkování svých pacientů. Od té doby strávili registrací zájemců do systému a přípravou podmínek desítky hodin práce nad rámec svých povinností. Výsledek je ale tristní, ani po měsíci se očkování u praktiků na rozdíl od jiných krajů nerozběhlo. Konkrétně MUDr. Vladimíra Reslerová dostala ve dvou dodávkách 72 dávek. Po měsíci práce příprav a desítkách hodin komunikace s pacienty se v ní mísí zklamání s frustrací: „Je to několik stovek dávek pod očekáváním. Mysleli jsme si, že naočkujeme všechny své staré a nemocné pacienty. Alespoň 800 dávek bychom vyočkovali velmi rychle.
Naše frustrace má však více důvodů. Ten hlavní vyplývá toho, že je celkově málo vakcín, ale s tím se pere celý svět. Já sama jsem přesvědčená, že kdyby se všechny vakcíny, které jsou k dispozici, vyočkovaly rychle, tak se zachrání velká spousta životů. To je první věc. Vakcíny vyžadují specifické podmínky uchování a bylo jasné, že velká vakcinační centra budou přednostně očkovat ty nejnáročnější vakcíny, ale už v polovině ledna vydal Státní úřad pro kontrolu léčiv oficiální prohlášení, že praktičtí lékaři mohou očkovat všechny vakcíny, včetně těch nejnáročnějších. A tady se dostávám k tomu, proč je ta skepse u nás v Pardubickém kraji tak obrovská. My dostali až na začátku března symbolických 22 dávek Astra Zeneca a přes spoustu jednání vedoucích sdružení praktických lékařů, právníků, zástupců Lékařské komory se zástupci kraje jsme časem zjistili, že nedostaneme nic. Výsledek je, že po měsíci jsem minulý týden dostala dalších 50 dávek. Pardubický kraj z nějakého záhadného důvodu nepustí mezi praktiky žádnou jinou očkovací dávku než Astra Zeneca a to jen ve velmi omezeném množství. Je smutné, že se nevěří praktikům, že dokáží rychle a levně očkovat. Každý rok na podzim u nás praktičtí lékaři naočkují během jediného měsíce okolo milionu dávek vakcín proti chřipce. A to za běžného provozu. Nikdo si toho ani nevšimne. Umíme to, jsme na to vybaveni, umíme oslovit naše pacienty a funguje to velmi dobře. Chtěli jsme tohle využít. Frustraci máme i z toho, že ti nejpotřebnější, ležící pacienti, se do očkovacího centra nedostanou. To je parketa nás praktiků, abychom je objeli a zajistili jim ochranu. Ale nemáme jak.“
Pardubický kraj vytvořil vlastní očkovací strategii, ve které preferoval konkrétní určité profese a zahrnul tam i část politické reprezentace. Mnozí lékaři i část veřejnosti to kritizovala jako neodůvodněné a zbytečné. MUDr. Reslerová neví, jestli to bylo zbytečně, protože i lékaři a zdravotní personál byl naočkován velmi rychle a myslí si, že to musí rozhodnout ten který kraj, pokud už chybí centrální státní strategie. Sama za sebe ale cítí, že po zdravotnících a jednotkách záchranného systému to mají být pacienti, kdo má být rychle očkován a dodává k tématu: „Situace je taková, že dnes je každý praktik malým očkovacím centrem, ale nemá vakcíny. Zároveň máme očkovací centra, která obtížně shání personál, nemají dostatek pacientů, ale mají vakcíny. Je to na hlavu postavené. Stejně jako zřizování dalších malých očkovacích center. Pro imobilní pacienty to skoro nic neřeší a těm ostatním je do jisté míry jedno, jestli jedou do Ústí nad Orlicí nebo Svitav. Třeba zřízení očkovacího centra v Lanškrouně by znamenalo, že se zavřou dvě praktické ordinace, aby zde mohli být lékaři s personálem. Považuji to za kontraproduktivní, když stejnou službu dokáží zařídit naše ordinace a to včetně využití těch nejcitlivějších vakcín, které po rozmrazení vydrží v chladu 5 dní, což je pro nás dostatečně dlouhá doba na to, všechno zorganizovat.“
Otázkou je asi především to, jak se mají zařídit pacienti, kteří se už nahlásili na očkování k praktikům, ale to se zatím odsouvá, k tomu MUDr. Reslerová sděluje: „Neříkáme pacientům, že mají vydržet, protože nevíme, kdy ani kolik vakcín dostaneme. Dodávka vakcín do ordinací praktiků byla postavena na podmínce krajských koordinátorů, která říkala, že musíme mít do systému zaregistrované pacienty, kteří splňují věkové nebo diagnostické podmínky a mají o očkování zájem. Po týdnech čekání nám bylo jasné, že vůči pacientům je to nefér a bude pro ně lepší vyřídit si očkování v očkovacím centru. Věc se má tak, že se hraje o čas. A očkování spěchá“.
Smutné je, že v některých oblastech, třeba Zlínském kraji, praktici očkují mnohem víc a to všemi dostupnými vakcínami. V Pardubickém kraji se tento model bohužel prosadit nepodařilo.
František Teichmann