Minulou středu 19. října si sem pro jisté body v MOL Cupu přiletěl úřadující mistr z Plzně. Ano, nepletete se, přiletěl, cesta autobusem by byla asi nad síly navoněných profesionálů z Viktorky. Jenže borci z Plzně narazili na pěkně houževnatý tým. Chlapi, co chodí na tréninky až po práci a ráno nevstávají na regenerační masáže, ale obléknou montérky a jdou do „kolbenky“, předvedli zaskočeným profíkům srdnatý výkon okořeněný hattrickem čtyřiadvacetiletého Dominika Smékala. Viktorce nezbylo než se po skóre 3:2 poroučet do Plzně bez bodu. Těžko na tom mohl něco vylepšit pohled na naši čarokrásnou českou zemi z ptačí perspektivy. Atmosféru v kabině jim nikdo nezáviděl, ale leckdo přál.

Hodí se upřímně přiznat, že Smékal patřil v dorosteneckém věku k nejnadějnějším fotbalistům své generace a dokonce se dostal na dva roky i do Inter Milán, jenže z velkých očekávání nezbylo nic a Dominik letos čutá za Hlučín. O to úžasnější věc se stala. Jen týden před tím už Viktorka dostala naděleno 4:2 od Bayern Mnichov, což se v novinách setkalo s oceněním ve smyslu „důstojné prohry“. Nechci domýšlet, jak by dopadl Bayern v Hlučíně, ale za velmi divokou představu to stojí. Co třeba 3:3 po prodloužení?

Ale vraťme se nohama na zem. Tahle fotbalová epizoda nevykopne Hlučín do první ligy, ale ukazuje, jak krásný sport dokáže být. Sportovcům připomíná, že zápasy se dají vyhrávat i srdnatostí a kuráží. Profesionálům dala lekci o tom, jak důležitá je pokora před každým zápasem a respekt z protivníka. Nám ostatním dobrý pocit z toho, že velké věci se odehrávají i na provinčních maloměstech, kde lišky dávají dobrou noc.

František Teichmann, foto: fchlucin.cz