Zvolení Zdeňka Ondráčka do čela komise pro kontrolu bezpečnostních sborů mě zvedlo ze židle. Jeho přítomnost v poslanecké sněmovně nesu ztěžka, ale budiž, i hlasy pro komunisty jsou hlasy boží. Ovšem zvolit ho do významné pozice má své symbolické souvislosti, které, jak jsem marně doufal, většina sněmovny nedopustí. Dopustila. A ač mi to přijde stejně neuvěřitelné, jako by poradcem ministra vnitra byl Jirka Kajínek, stalo se.
Skutečné pěnění krve mi ale způsobuje hlavně fakt, jak k tomu došlo. Nadpoloviční většina poslanců ANO zvedla ruku pro Ondráčka, z čehož mi vyplývá dosti tragická představa o realitě hodnot členů tohoto hnutí. Šéf Andrej Babiš lišácky vycítil náladu ve společnosti i zbytečné ztráty kladných bodů a v dosud laxním přístupu k této volbě přitvrdil, aby i vykotlané kmeny v jeho partě pochopily, že to myslel s odmítáním Ondráčka vážně. A tak se zanedlouho můžeme podivit, jak jednotný les rukou naroste v ANO, až se bude jednat o odvolání toho, koho před tím sami zvolili.
Nedělám si iluze. V politice bylo a je možné leccos. Ale čím dál tím víc mě děsí strana – nestrana ANO, kterou víc než systém hodnot a vizí unáší divoké koryto veřejného mínění. Nečitelnost a nepředvídatelnost rozhodování politiků nejúspěšnější strany jednotí pouze její šéf. Ale i to je špatná zpráva.
V teplých oblastech Čech i Moravy se stejně jako v jiných částech Evropy rozrůstají robinia. Trnité porosty akátů se likvidují jen složitě. Jejich těžké a houževnaté dřevo sice rychle roste, ale je jedovaté a ostatní druhy masivně vytláčí. V naší přírodě se neobjevily akáty náhodou. Lidé si je s oblibou vysazovali v parcích i zahradách od 18. století jako okrasnou a medonosnou rostlinu. Teď na mnoha místech marně přemýšlí, jak se jí zbavit. Není v tom jistá symbolika?
Tak nakonec jsem se těm stromům neubránil.
František Teichmann

obrázek: zdroj internet