Na úvod

Pracuji v oboru architektury a urbanismu již 16 let a za tu dobu jsem připravil návrhy a projekty pro realizace staveb v řádu miliard korun. Díky tomu jsem si v praxi ověřil, že naprosto klíčovým prvkem pro úspěch jakéhokoliv projektu je obsáhlé a precizní zadání. Vytvořit takové zadání je otázkou komunikace velikého množství lidí třeba po dobu jednoho roku. Nerad bych nudil podrobným popisem zadávacího procesu, po kterém jsem volal, ale mé vyjádření vychází především z absence takového zadání. To by mělo být výsledkem kompromisů mezi maximalistickými požadavky budoucích uživatelů, limitními náklady, urbanisticko-architektonickými limity a vizí investora. Mým návrhem bylo, aby po odsouhlasení podrobného zadání byly osloveny tři architektonické kanceláře s prosbou o zpracování studie. Jak bylo zadání připraveno, nevím, protože jsem je neviděl, a studie (o jejíž přípravě jsem neměl tušení) mi byla k posouzení předložena až týden po veřejné prezentaci.

Připojuji tedy redigovaný text vyjádření z listopadu 2015, na který zatím od zpracovatele studie nepřišla žádná reakce. 

Předem chci říci, že si autorů návrhu vážím a vnímám jejich pozitivní snahu nalézt optimální řešení, splnit nesplnitelné a protichůdné nároky na jediný sál a především nalézt vlastní zadání.

Urbanisticky

Urbanismus se zabývá uspořádáním budov a veřejných prostranství ve městě.

Navrhovanou stavbu by bylo vhodné v ulici Krátká odsunout dále od chodníku. Dnes je poměrně mohutná budova připojena až těsně do uliční čáry. Pomohlo by se tak vzdušnějšímu veřejnému prostoru i dopravní obsluze zásobování navrhovaného KD.

Parková plocha se může odsunutím od ulice trochu zmenšit. Městská zeleň je jistě podstatná, ale je třeba pomýšlet na to, že poměrně malé město má v centru tři zahrady, které nejsou o nic menší než zahrada u kulturáku. Už dnes jsou náklady s údržbou zahrad nemalé a bylo by dobré k danému prostoru přistupovat s ambicí udržitelnosti. Pro vytvoření příměstského parku je naopak území u kulturáku malé.

V návrhu zcela chybí dostatek místa pro parkování a park, který se přimyká až k ulici Krátká, zabírá právě místo pro parkování. Hodnotou pro výběr tohoto místa k výstavbě společenského sálu byla především jeho dobrá dopravní obslužnost a možnost vytvořit dostatek parkovacích míst. Zde musí být stanoveno jednoznačné zadání na počet míst v interiéru, ze kterého vyplyne nutné množství parkování v okolí budovy.

V návrhu je umístěna rozsáhlá fontána, kterou se rapidně zvyšují investiční náklady a především následné nároky na údržbu. Zvláštním výdajem je návrh venkovního amfiteátru, který je svahovaný proti stávajícímu svahu. V předminulém roce byl v Lanškrouně dokončen amfiteátr se stupňovitým hledištěm v Zámeckých zahradách, takže se zde jedná o zbytečný náklad, který navíc v případě užívání ubírá život již jen těžko dýchajícímu centru města.

Koncepce

Koncepce je z velké míry zadáním, ale představuje také nápad, vizi toho, jak efektivně uspořádat návrh stavby a dát mu vnitřní logiku a ducha.

Zde je nutné se zamyslet nad celkovou koncepcí kulturních akcí a míst pro ně ve městě. Město Lanškroun je poměrně malé sídlo, které navíc zatím kulturou nijak masivně nežije. I tak se zdařilo aktivizovat několik veřejných prostranství, jako jsou náměstí, nádvoří zámku nebo zámecké zahrady v centru města, které postupně ožívají. Diferenciace akcí by tak měla zůstat co možná největší a pokud možno by měly dál navazovat na historické městské centrum, které je potřeba neustále podporovat k životu. Odnesení veškeré kulturní sféry na okraj města by jeho centru jistě uškodilo. Je třeba počítat i se stávajícími budovami a jejich historickým i funkčním potenciálem. Ne vše by bylo dobré přesouvat do nového sálu. Ten by měl být skutečně zázemím pro větší akce, pro které není v malých prostorách v centru města místo.

Sál bude z logiky prováděných akcí v provozu především mimo léto a jeho letní provoz bude velmi omezený. I proto bych se přimlouval za prostor bez venkovní scény, fontány a velmi bych zvažoval i nutnost výstavby malého sálu, který je nyní na zámku, a pokud by se do něj investovalo 20% nákladů, které bude vyžadovat výstavba nového malého sálu, tak bude mít město vysoce kvalitní a technicky dobře vybavený prostor. Velkou výhodou je vedle udržení kultury na zámku také možnost pořádání souběžných akcí různého charakteru a s nižšími náklady.

Koncepce návrhu neví, jak se vyrovnat s existencí stávající Langerovy vily. Není jasné, kde je vlastně hlavní vstup do celého objektu, což se projevuje i dále v architektuře návrhu. Návrh využívá prostory vily jen jako odtržené a poměrně oddělené. Jedná se o budovu, kterou bude nezbytné opravit. Náklady na tuto rekonstrukci budou takového rozsahu, že by bylo vhodné do objektu umístit skutečně maximum funkcí a využít nejen stávající dvě nadzemní podlaží, ale také podkroví.

Při přípravě zadání bych uvedl, že klíčovým požadavkem na návrh je plnohodnotná integrace historické vily do konceptu. Důležitou věcí zadání je, jaký restaurační provoz zde bude realizován. Rozhodně bych nedoporučoval zvyšovat náklady na realizaci celku instalací plnohodnotné restaurace.

Architektura

Stejně jako u vstupu není jasné, který z obou domů je vlastně ten důležitější, Navrhovaná stavba na stávající historickou budovu nijak nenavazuje, ale naopak se chová velmi samostatně. Architektonicky považuji návrh za dobrý, ale nepodtrhuje vyznění stávající stavby. Naopak si oba domy konkurují, a to takovým způsobem, že ani jeden z nich nevyhrává. Návrh je bez vily samostatně umístěný v zahradě skvělý a působí spíš jako pavilón na světové výstavě. Ale nejsem sto dohledat zde kontext, jasný kontrast… Navíc jsem si jist, že je potřeba nejprve nalézt vnitřní funkční strukturu a dialog s okolím a teprve potom se zabývat nápady, jako je jinak milý orloj.

Zatímco u historického objektu bych přístřešek nad vstupem nepostrádal pro zachování působení průčelí a domu jako celku, pokud je vstup v nové části, větší přístřešek nad ním by jistě posloužil návštěvníkům lépe než fontána. I zde je třeba uvažovat nad tím, v jakých měsících bude sál fungovat především. Jedná se o zimu s tím, že většina představení a akcí bude probíhat večer. Tím se dostávám od nepřízně počasí také k obvodovému plášti. Ten je ve veliké míře prosklený. Sám jsem se v jedné z úvah zabýval asi před pěti lety možností otevřít interiér do exteriéru masivním prosklením, ale byl jsem tehdy upozorněn na nákladnost jak při pořízení, tak následně při údržbě a především při tepelných ztrátách a hůře tepelných ziscích s tím, že se navíc jedná o konstrukci, která je akusticky málo pohltivá, a to v obou směrech. Pro noční klid se tudy šíří hluk ze sálu, pro provozování koncertů se tudy dostává dovnitř hluk projíždějícího vlaku…

Zde bych se zastavil u návrhu zatravněné střechy, kterou velmi vítám. Bylo by však dobré vyčíslit také náklady na realizaci a následnou údržbu takové konstrukce, která není jinak odnikud viditelná. Naopak bych zde očekával začlenění kompaktních vzduchotechnických jednotek a výměníků z chlazení a vytápění… Také je pro mne s otazníkem jednotná výška sálu i jeviště, která je akusticky velmi složitě řešitelná a přidává se tak k již nelehkému požadavku ozvučit sál pro mnoho různých případů ještě požadavek ozvučit jej v takové velikosti.

Interiér

Zde je asi nejvíc nejasností. Studie, ze které mohu čerpat, má jen velmi strohou textovou část. Především je zjevná malá návaznost na vilu, kde by snad měl být apartmán, který k celému konceptu náleží jen málo a zvyšuje náklady na realizaci. Opravdu by se nedala vila více zapojit? Mám za to, že pro vedení KC by mohla být využita půda. Patro vily s nejlepšími interiéry v Lanškrouně by jistě bylo perfektní kulisou pro catering. Při pořádání akcí je umístění této funkce v patře bez provozních obtíží, a pokud by nebylo nutné tady mít stále otevřenou restauraci, pak by se jistě jednalo o dostatečně použitelné prostory.

Překvapila mě velice proporce jeviště. Samozřejmě se nejedná primárně o divadlo, ale hloubka jeviště se mi jeví jako malá. Jeho celková proporce je široká a velice zvláštní. Mám za to, že z hlediska nároků je nevyhovující.

Sál s hledištěm samotným se mi jeví pro provozování plesů jako malý a málo propojený s okolím. Jeho zvětšení zasouvacím jevištěm je sporné, protože není jasné, kde pak bude hrát kapela a kde budou vystupovat při plesech tak častá kulturní čísla. Je mi jasné, že fúze divadla, koncertního sálu a plesového sálu je jen těžko slučitelná, ale zde je více nevýhod, než by bylo nutné.

Na straně druhé jsou v návrhu velmi rozsáhlá přísálí nazvaná foyer. Nemám bohužel k dispozici dokumentaci, a vycházím tak jen z půdorysu 1.NP, ale není zde vidět dostatečné množství WC. Viděl jsem na půdoryse toalety v mezipatře, přístupné z velmi malé podesty na schodišti, ale to by znamenalo jen strkanici na schodech. Stejně se ptám i z hlediska strojovny VZT. Dnes je jednoznačný trend umisťovat tyto jednotky na střechu, kde je možné je snadno udržovat, instalovat a obsluhovat bez nutnosti stavět jim za další nemalé náklady podzemní prostory.

Obsluha a zásobování sálu je velmi komplikovaná z velmi úzké ulice Krátká. Zde je zajímavý nápad jeviště jako veliké zdviže, ale prostor pro skládání kulis a aparatury je velmi malý a funkčně se zadní lávkou kolizní kvůli nutnosti výškové manipulace.

Malé propojení vily s přístavbou je čitelné i z toho, že je navrženo nové schodiště hned vedle schodiště ve vile.

Závěr

Byl bych velice rád za funkční zlatou kapličku lanškrounskou, ale předložená hmotová studie je dál než jen v úvahách o zadání nebo hmotovém uspořádání. Rozhodně však není studií proveditelnosti ani architektonickou studií. Nerozumím tomu, odkud je vizualizace sálu, který neodpovídá půdorysu a jeví se tak, že pochází z jiného projektu. Zde bude především nutná úvaha nad uspořádáním sálu a jeho akustických poměrů pro dané funkce. Odtud je třeba začít. A to jsme opět u zadání.

Podle studie bez kót odhaduji kubaturu navrhované stavby na 16.000 m3, což předpokládá náklady přes 120 milionů korun jen za stavbu, k tomu projektová příprava 5 milionů, odstranění staveb 5 milionů, rekonstrukce 25 milionů a vybavení interiéru za cca 20 milionů. To je celkem 175 milionů korun a je otázkou, zda se jedná o finanční limit, který byl cílem zadání.

V zadání by měl být zahrnut stavebně technický průzkum a všeobecné limity daného území i objektu. Připravit zadání předpokládá jistě také stavebně historický průzkum a následně požadavky na kapacity, provozovaný žánr (osobně bych zcela vyloučil zábavy a diskotéky), finanční strop, limit provozních nákladů a mnoho a mnoho dalšího.

Přemysl Kokeš, městský architekt