Jsem tak ráda, že se po třech letech festival do našeho města opět vrátil a zároveň se bojím toho, že nebyl finančně tak úspěšný a příští rok znovu zmizí. Po několikaleté odmlce se jen těžko vrací něco zpátky. Martin i Šimon mají šediny, už nejsou osobnosti propojené s chodbami gymnázia. Už to nejsou studenti, kteří pořádají festival, protože jim chybí v Lanškrouně kultura. Do rukou festival letos vzalo kulturní centrum. Ne že by to bylo špatně, jen tu chybí ten dobrovolnický zápal, na představeních jsou vidět spíše starší skalní fanoušci divadla včetně mě. Výběr divadel zůstává velmi kvalitní, jsou vidět staré dobré tváře. Koncerty v Apollu a stará mlíkárna opět ožívá. Lathife, moje stará dobrá lásko, zvládni zmrtvýchvstání.

Martina Teichmannová, foto autorka