Někteří vystavovatelé nezapomněli ani na běžkaře a v solidní zimní obuvi prošlápli se svými čtyřnohými umělci také lyžařské stopy. Bohužel zde je výstava vysloveně chudá. Přece jen takto důsledných výtvarníků není mnoho. Poděkovat se zde sluší také všem ostatním, kteří poctivě plní Lanškroun sochami v rámci zimního Hovnafestu. Kupodivu se nikde nezvedá žádná významnější občanská iniciativa, která by takto rozsáhlý projekt zhodnotila a nejlépe rozhodla, kam se sochami. Zůstanou v původních přírodních instalacích, nebo je snad, tak jako kajícného hříšníka, svezou technické služby na vhodné místo?

Uvidíme, jestli se z výstavy stane, tak jak je zvykem tady u nás, také téma politické, nebo vše zůstane jen v umělecké rovině. Nechci se pasovat vysloveně na odborníka na toto umění, ale přiloženými fotografiemi se snažím zachytit a udržet nejpovedenější díla budoucím generacím. Návštěvníky, především s menšími dětmi žádám, aby si hleděli svých ratolestí, které by skulptury mohly svým skotačením poškodit. Někteří pejskaři na mě vysloveně apelovali, abych po dobu výstavy doporučil rodičům připoutat děti na vodítka, tak aby výstava nemohla být v ohrožení. Tomu rozumím, i ve zmrzlém stavu zůstává tato krása nesmírně křehká. Zbývá připomenout, že exhibice potrvá nejméně do konce února. Jako nejvhodnější období návštěvy doporučuji několikadenní bezoblačné a mrazivé počasí, kdy v odpoledním slunci nejlépe vyniknou jemné detaily soch i barevné odstíny žlutí.

František Teichmann