Článek je publikován na stránkách občanského sdružení Za Opavu: http://www.zaopavu.cz. Článek je z pochopitelných důvodů zkrácen o ostatních 12 nominovaných staveb. Koho by zajímal celý text, najdete ho na tomto odkazu: http://www.zaopavu.cz/view.php?nazevclanku=vyhlaseni-vysledku-opavske-ceny-j-m-olbricha-za-rekonstrukci-v-letech-2012%962013&cisloclanku=2014040002.
Za připomenutí však stojí, že rekonstrukce Ateliéru 90 nedostala při veřejném hlasování z celkem 476 hlasů ani jeden. Odborná komise udělila z nominovaných staveb KD Na Rybníčku předposlední místo.
Vyhlášení výsledků Opavské ceny J. M. Olbricha za rekonstrukci v letech 2012–2013
Opavská cena J. M. Olbricha je udělována spolkem Za Opavu od roku 2007. Každoročně se střídá udělování ceny za novostavbu s cenou za rekonstrukci u realizací, uskutečněných na území Opavska v předchozím období. Udělováním Opavské ceny J. M. Olbricha hodláme upozorňovat na zajímavé příklady. Hlavním smyslem ceny J. M. Olbricha je akcentovat úlohu architektury v životě jedince a společnosti, rozproudit o ní debatu, kultivovat vkus a přinášet poučné konfrontace.
V letošním roce odborná porota rozhodovala o udělení ceny za rekonstrukci kolaudovanou v letech 2012-2013. Sedmičlenná odborná porota hodnotila celkem 13 nominací, mezi které bylo zařazeno 9 projektů financovaných z veřejných prostředků a 4 privátní investice. Mezi nominacemi se sešly rekonstrukce dvou knihoven, dvou rodinných domů, dvou sakrálních staveb, dvou muzejních výstavních budov, developerské projekty komerčního a společenského komplexu a objektu určeného pro bydlení seniorů s přidruženými službami, rekonstrukce jednoho veřejného parkového prostoru, jedna hasičská zbrojnice a jeden kulturní dům se společenským sálem a dalším zázemím.
Pro letošní ročník byli členy odborné poroty jmenováni:
Ing. arch. Milena Vitoulová, architektka
Mgr. Martin Strakoš, historik umění a odborný pracovník památkové péče
Ing. arch. MgA. Osamu Okamura, architekt a garant časopisu o architektuře ERA 21
prof. akad. soch. Jan Ambrůz, vedoucí ateliéru sochařství FaVU VUT v Brně
prof. PhDr. et PaedDr. Jindřich Vybíral, CSc., historik umění a architektury
MgA. Vendula Šafářová, PhD., architektka
Ing. arch. Lucie Langerová, architektka a vedoucí oddělení památkové péče MMO
Hodnocení:
Odborná porota ocenila celkově stoupající kvalitu a úroveň rekonstrukcí, kterou v průběhu uplynulých let lze na Opavsku sledovat. Zvyšuje se zájem veřejnosti i investorů o to, aby rekonstrukce přinesly nejen pozitivní funkční a provozní změny. Důraz je také kladen na zhodnocení památkových a historických hodnot a tyto snahy jsou integrální součástí plánování přestaveb, dostaveb a obnovy památkově hodnotných objektů a areálů. Zároveň je však nutno konstatovat, že společným jmenovatelem slabin, kterými některé realizace trpí, je absence tvůrčího zapojení architekta či architektonických ateliérů při plánování a realizaci zmíněných zásahů. Aplikace pouze stavebně-projekčního myšlení často vede k podcenění potenciálu památkově a architektonicky hodnotných staveb, což vede jednak ke zbytečnému ochuzení budov o jejich historické hodnoty a současně takový přístup nedokáže využít principy soudobé architektury k vytvoření adekvátního soudobého příspěvku v architektonické struktuře rekonstruovaného objektu či areálu. Rovněž je dosud spíše výjimečné, využije-li investor před zahájením rekonstrukce možnost hledání adekvátního řešení formou architektonické soutěže. Zejména u rekonstrukcí financovaných z veřejných prostředků je tato skutečnost ve srovnání se zeměmi s vyspělou architektonickou kulturou závažným nedostatkem.
Hodnocení - 12 - Kulturní dům Na Rybníčku, Opava
Projekt - Atelier 90 s.r.o. - Ing. arch. Ladislav Vlachynský, spoluautoři: Ing. arch. Luboš Kaplan, Ing. arch. Boris Hladký, Ing. arch. Jiří Dřevíkovský. Realizace - HOCHTIEF CZ a. s., divize Pozemní stavby, závod Morava
Ambiciózní realizace rekonstrukce a dostavby společenského domu vedla na jedné straně k obnově sálu včetně štukem zdobeného stropu, na druhé straně k nové vestavbě, přístavbě a rekonstrukci prostor a k akustickým úpravám zmíněného sálového prostoru. Přítomnost architekta v tomto případě dopadla nepřesvědčivě. Úpravy jsou komplikované a někdy nedotažené, což se týká například disharmonického rozdílu mezi přízemím sálu a částí nad galerií (minimalismus parteru versus obnova historizujícího vzhledu stropu). Zároveň přístup k některým úpravám dispozic se jeví porotě příliš komplikovaný – např. toalety přístupné po skleněné lávce, oddělené od vstupu jedním schodišťovým stupněm, balkony přístupné z toalet ad.). Výrazná architektonická gesta jsou v nepoměru k jejich uplatnění. Znatelná je nákladnost rekonstrukce, která ale není vyvážena smysluplností.